Data získávaná prostřednictvím leteckého snímkování jsou v mnoha ohledech klíčová pro přizpůsobování se změnám klimatu. Nepostradatelná jsou jmenovitě u tvorby regionálních i lokálních adaptačních strategií. Důležitou roli hrají rovněž při plánování umisťování fotovoltaických elektráren. Pomocí leteckých snímků lze také přehledně sledovat kondici lesní vegetace a rychle tak reagovat na případné napadení porostu kůrovcem. V zahraničí se letadla využívají i k monitorování stavu ledovců či při ochraně migračních tras živočichů.

Oproti roku 1961 je současná průměrná roční teplota v tuzemsku o dva stupně vyšší. Klimatická změna v kombinaci s efektem dřívějších nevhodných zásahů člověka do přírodní krajiny tak přináší Česku problémy v podobě sucha, extrémních veder, nedostatku pitné vody či většího rizika ničivých záplav a lesních požárů. Pro zavedení patřičných opatření, která mají napomoci s řešením složité situace, jsou v řadě případů klíčové analýzy za pomoci leteckých snímků.

Základ pro tvorbu adaptačních strategií

Jeden ze strategických kroků, ke kterým samosprávy v souvislosti s globálním oteplováním přistupují, představují adaptační strategie. Ty se zaměřují na zvýšení schopnosti přizpůsobit se novým podmínkám a na identifikaci a následnou minimalizaci rizik spojených se změnou klimatu. Základem adaptační strategie je posouzení stávajícího stavu území a určení jeho nejproblematičtějších míst. Pro tyto účely se využívají zejména data získaná právě z leteckých snímků. V rámci obcí a měst se mezi nejzranitelnější oblasti řadí především vodní ekosystémy.

„Při využití leteckého snímkování pomocí termokamery lze možná rizika spojená s vodními ekosystémy jasně identifikovat a detailně popsat. S jeho pomocí lze například odhalit místa, která vykazují teplotní anomálie, jež mohou značit potenciálně nebezpečný přítok například z průmyslového závodu. V rámci přípravy analýzy rizik pak mohou být takto odhalená místa pečlivě prověřena,“ uvádí Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se na letecké snímkování specializuje.

Podle Jiřího Koželouha, vedoucího programu „Energetika klima a odpady“ Hnutí DUHA, je podstatné, aby města a obce disponovaly vlastními adaptačními strategiemi vytvořenými takříkajíc na míru. „Jednotlivá města a obce potřebují vlastní adaptační plány. Všechny totiž mají své specifické podmínky, i když se nacházejí ve stejném kraji. Nejde jen o to, že i klimatické podmínky jsou v rámci stejných krajů různé, ale mohou mít například odlišný stav zeleně či zachytávání vody. Platí, že nejlépe se adaptujete, když budete vycházet z přesných podmínek v daném místě nebo v dané situaci,“ popisuje odborník.

Největší česká města dnes již zpravidla vlastními adaptačními strategiemi disponují. Například Mladá Boleslav ji má vypracovanou od roku 2021. „Mladá Boleslav si nechala adaptační strategii zpracovat především proto, aby se město i jeho obyvatelé v budoucnu snáze vyrovnali s klimatickými změnami a extrémy, které přijdou. Cílem bylo získat návrh konkrétních opatření a kroků, jež k nim povedou,“ uvádí mluvčí města Šárka Charousková.

Doporučí postup pro ochlazení měst

Roční počet tropických dní, tedy těch, kdy teplota přesáhne 30 stupňů, se za poslední tři desítky let více než zdvojnásobil. Ve vyhřátých betonových městech je v takových momentech výheň oproti okolnímu prostředí ještě hůře snesitelnější. I při řešení tohoto problému jsou letecké snímky z termokamer velmi užitečné.

„Při využití termální kamery je možné za krátký časový úsek zmapovat velké plochy měst. Za pomoci následné analýzy pak jde identifikovat místa, která mají v dané lokalitě nejvyšší teplotu. Obvykle se jedná o velké vybetonované či dlážděné plochy, jako jsou náměstí či hlavní třídy měst, ale také fasády budov nebo střechy nákupních center,“ popisuje Drahomíra Zedníčková. Nejčastější variantu, jak zchladit nejrozpálenější místa v sídlech, představuje výsadba zeleně. Podle studie amerických vědců z Wisconsinské univerzity v Madisonu mohou vhodně umístěné stromy snížit teplotu v dané lokalitě až o 5 stupňů Celsia.

Kromě termokamer lze podle odbornice za účelem identifikace nejteplejších míst využít i analýzu oslunění, která se obvykle vytváří z běžných leteckých snímků. Tato metoda však v rámci koncepčního boje s klimatickou změnou samosprávám slouží zejména pro ideální umisťování fotovoltaických panelů vyrábějících zelenou energii. „Postup je takový, že nejprve z kolmých leteckých měřických snímků pomocí softwarového výpočtu vytvoříme autokorelovaný model povrchu. Na něm lze posléze uskutečnit výpočet oslunění jednotlivých střech či dalších ploch. Je rovněž možné jít do většího detailu a s pomocí brýlí pro rozšířenou realitu vytvořit velmi podrobný 3D model budov, v němž je výpočet oslunění připravený přímo pro projektanty fotovoltaických elektráren,“ nastiňuje výkonná ředitelka společnosti TopGis.

Odhalí uschlé porosty

Další oblastí, kde letecké snímkování v České republice nachází při adaptaci na změnu klimatu uplatnění, je monitoring stavu vegetace. Tu v posledním desetiletí ohrožuje opakující se půdní sucho, jehož vlivem jsou následně stromy mnohem zranitelnější vůči chorobám a parazitům, zejména pak kůrovci. Chřadnoucí porost lze za pomoci pohledu shůry odlišit primárně podle odlišného zabarvení či na základě chybějícího olistění.

„Ze snímků pořízených velkoformátovou kamerou nejprve vzniká barevná ortofotomapa, díky infračervenému senzoru v kameře pak následně i mapa v infračerveném spektru. Mapování přitom funguje na principu měření intenzity chlorofylu,“ vysvětluje Zedníčková. Ideálním obdobím pro mapování usychání porostu je jaro či začátek léta, kdy jsou stromy v plné vegetaci. Později již infračervené snímkování nelze využít, protože stromy začínají přirozeně prosychat z důvodu přicházejícího podzimu.

Tání ledovců i migrační trasy

Zmíněné kategorie představují pouze výsek oblastí, v nichž najdou letecké snímky v environmentalistice využití. V zahraničí se s pomocí letadel monitoruje například stav pobřežních ekosystémů či tání pevninských i mořských ledovců. U těch dokážou odborníci porovnáním jednotlivých snímků přesně vypočítat, jak velké množství ledu za daný časový úsek z masy zmizelo či v kterých místech vznikají nové zlomy. Prostřednictvím snímků z letadel lze rovněž provádět kontrolu vodních zdrojů, u nichž je možné sledovat hladinu vody, erozi břehů, kvalitu vody či detekovat změny vodního režimu. Zoologové zase záběry z letadel využívají pro pozorování migračních koridorů živočichů, a to nejen savců, ale i ptáků, ryb či hmyzu. Lze tak v daných obdobích účinněji zamezit narušování jednotlivých tras lidskými zásahy či monitorovat proměnu populace konkrétních druhů.