Soustavné zvyšování digitální gramotnosti spojené i se změnou mentality zaměstnanců směrem k novým technologiím. Právě to je podle odborníků jedním z hlavních kritérií pro plnou digitalizaci a robotizaci českého průmyslu. Ačkoliv je řada firem zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců otevřená, problém může představovat i jejich přílišný konzervatismus. Větší ochota učit se novým technologiím a přijmout je za své přitom může v budoucnu zvýhodnit i zaměstnance se současnou nižší kvalifikací.

Podle zatím poslední studie společnosti Ernst & Young a Hospodářské komory považuje polovina tuzemských firem za největší překážku implementace nástrojů a technologií Průmyslu 4.0 nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Podniky vycházejí zejména ze skutečnosti, že v tuzemsku je v současné době akutní nedostatek odborníků na technologie Průmyslu 4.0. Ten se váže nejen na menší množství studijních oborů, které jsou s tímto odvětvím spjaté, ale také na současnou situaci na trhu práce.

Odborníci navzdory tomu tvrdí, že se i firmy, které jsou ve své digitální transformaci a implementaci konceptu Průmysl 4.0 nejdál, budou s nedostatkem pracovní síly potýkat prakticky neustále. Často přitom zaznívá i druhý pohled, který souvisí se současným mentálním nastavením pracovníků v průmyslu vzhledem k digitalizaci.

„V nejbližších letech bude největší nouze o zaměstnance, kteří si budou uvědomovat potřebu soustavného zvyšování svojí digitální gramotnosti jdoucí ruku v ruce s konkrétní technickou nebo technologickou odborností. Ty jim umožní optimalizovat vnitropodnikové výrobní i nevýrobní procesy a rozvíjet nové obchodní modely,“ sdělil prezident Elektrotechnické asociace ČR Jiří Holoubek. Podle něj nedostatek těchto zaměstnanců vede ke zpomalování digitální transformace v mnoha českých malých a středních firmách.

Ochota učit se bude výhodou v budoucnu

Podle zástupců průmyslových firem je digitální gramotnost nezbytná, může totiž poskytnout konkurenční výhodu i při komunikaci se zákazníkem. „Znalost procesů digitalizace využíváme zejména u spolupráce s instalačními firmami, u kterých je v tomto ohledu vyžadována značná odbornost. Na druhou stranu myslíme i na velkou část koncových uživatelů, díky naší digitální zralosti tak můžeme dodávat produkty nejen těm více, ale i méně zdatným v oblasti moderních technologií,“ sdělil Ivo Winkler ze společnosti Enbra.

Problém aktuálního nedostatku pracovních sil přitom vnímá i tato firma. „Snažíme se proto digitální gramotnost zaměstnanců zvyšovat, a to v rámci současného složení pracovního týmu. Jedná se z našeho pohledu o nejefektivnější řešení, nejen vzhledem k aktuální situaci na trhu práce,“ doplnil. Ve zmíněné studii EY a Hospodářské komory přitom o zavedení podobného opatření, ať už v minulosti či budoucnu, hovořilo 34 procent dotázaných společností.

Potřebu zvyšování digitální gramotnosti zaměstnanců vnímají také strojírenské firmy. „Vzhledem k exportnímu zaměření se s touto problematikou setkáváme čím dál častěji. Digitální gramotnost přitom vnímáme i jako příležitost pro zaměstnance s nižší kvalifikací. Mohou totiž rozvinout nejen své znalosti, ale také své další pracovní působení. V budoucnu pak mohou mít oproti konzervativnějším pracovníkům velkou výhodu,“ uvedl výkonný ředitel koncernu ZKL Jiří Prášil mladší.

Tento přístup přitom zmiňuje i prezident Elektrotechnické asociace ČR. „Mění se také charakter výrobní dokumentace, která umožňuje více využívat i zaměstnance s nižší kvalifikací, pokud disponují alespoň základní digitální gramotností a jsou schopni komunikovat se svým digitálním okolím. Rozhodně se tedy nejedná o žádné IT specialisty, ale naopak o lidi, kteří jsou manuálně a technicky zruční a jsou ochotni se nechat zaškolit a přijmout svoji novou roli v rámci firemních procesů.,“ řekl Holoubek.

Změna lidského myšlení směrem k digitalizaci

Klíčovým aspektem z hlediska přijímání principů Průmyslu 4.0 v tuzemsku však bude především změna myšlení zaměstnanců. „Digitalizace může být úspěšná pouze v případě, že ji přijmou za svou i zaměstnanci. Technologie, které existují, ale nevyužívají se nebo se různě obchází či bojkotují, nemohou přinést kýžený užitek,“ řekla mluvčí Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT Alena Nováková.

Způsobů, jak přístup zaměstnanců v průmyslových firmách změnit, může být podle expertů celá řada. „Jedním z řešení mohou být flexibilní vzdělávací moduly, které budou tematicky pružně reagovat na technologické trendy, přístupy a potřeby firem – zejména malých a středních podniků – a které umožní stávajícím zaměstnancům transformovat své dovednosti a svou pracovní pozici k sofistikovanější podobě,“ sdělil projektový manažer Industry Clusteru 4.0 Radek Kopecký.

Podle Aleny Novákové by zároveň vedení firem nemělo zapomínat nejen na dostatečné proškolení zaměstnancův oblasti digitálních kompetencí, ale také na to, že je třeba, aby technologie přijali za své a pochopili, proč se inovace zavádí a jaké jim to přinesou výhody. Podle Holoubka se s tímto problémem budou muset vypořádat zejména pracovníci střední a starší generace. „Jediným revolučním prvkem je bezpodmínečně nutná změna myšlení lidí a akceptování faktu, že se i člověk stává součástí digitálního hodnototvorného řetězce a musí svoje digitální okolí respektovat a naučit se s ním komunikovat,“ uzavřel.