O pleť, zuby nebo fyzickou kondici pečujeme běžně. Plodnost však řada lidí začne řešit až v okamžiku, kdy se rozhodnou pro založení rodiny. I reprodukční zdraví je však ovlivňováno dlouhodobým životním stylem, zdravotním stavem a především věkem. Preventivní přístup přitom neznamená žít roky v režimu přípravy na těhotenství ani podstupovat bez důvodu všechna dostupná vyšetření. Smyslem péče o sebe je znát rizikové faktory, nepřehlížet varovné signály a včas se poradit s odborníkem. „Důležité je nevytvářet kolem plodnosti úzkost, ale zároveň ji nevnímat jako samozřejmost, kterou začneme řešit až ve chvíli, kdy chceme dítě. Ani moderní medicína totiž nedokáže plně kompenzovat přirozený pokles reprodukčního potenciálu související s věkem,“ říká MUDr. Petr Pfeiler, IVF specialista reprodukční kliniky Repromeda.
Zdravý životní styl pomáhá, biologický čas však nezastaví
Dlouhodobá péče o reprodukční zdraví začíná stejně jako prevence řady jiných zdravotních obtíží. Patří k ní dostatek zdravého pohybu, vyvážená strava, nekouření, omezení alkoholu a také dostatečný spánek. Neméně důležité je mít přiměřenou tělesnou hmotnost, tedy ani podváhu, ani obezitu. Ženy by zároveň měly chodit na pravidelné gynekologické prohlídky. U mužů pak může být při rizikových faktorech namístě vyšetření spermiogramu ještě předtím, než pár začne řešit neplodnost. „Kvalita vajíček a spermií se dá do určité míry ovlivnit zdravým životním stylem. Má smysl přestat kouřit, omezit alkohol, pečovat o mezilidské vztahy, doplňovat vitamin D, mít dostatek pohybu a vyhýbat se dlouhodobému stresu,“ vysvětluje MUDr. Petr Pfeiler.
Z faktorů, které lze vlastním přičiněním ovlivnit, považuje lékař za zvlášť významné právě kouření, které je spojeno s horší reprodukční prognózou u obou pohlaví (u žen může nepříznivě působit na ovariální rezervu, u mužů souvisí se zhoršením některých parametrů spermií), a výrazné odchylky tělesné hmotnosti. „Ani pečlivě nastavený životní styl však neumí zastavit biologické stárnutí vajíček. Žena se rodí s jejich konečnou zásobou, která se během života postupně snižuje. S věkem se zároveň mění jejich kvalita a roste riziko chromozomálních odchylek,“ objasňuje lékař. Výraznější pokles plodnosti nastává zejména ve vyšším reprodukčním věku. „Největším nepřítelem je tedy čas. V současnosti nemáme žádnou spolehlivou metodu, která by dokázala vajíčka omladit,“ upozorňuje MUDr. Petr Pfeiler. Nicméně, k lepšímu poznání vlastních predispozic mohou přispět také některá genetická vyšetření.
Péče o reprodukční zdraví by měla být součástí prevence
Podle lékaře by bylo ideální, aby se péče o reprodukční a genetické zdraví stala přirozenou součástí života každého mladého člověka, podobně, jako pravidelné preventivní prohlídky u zubaře. První krok může představovat základní zmapování reprodukčního zdraví. „K tomu slouží například projekt Moje plodnost, který ženám a mužům nabízí základní vyšetření a informace ještě před vznikem potíží. Smyslem prevence není slibovat kontrolu nad všemi okolnostmi početí, ale dát lidem možnost rozhodovat se včas a s realistickou představou o tom, co mohou ovlivnit a kde má biologie své limity,“ nastiňuje lékař. Lifestylové testy zase mohou nastínit, jak je na tom člověk s metabolismem kofeinu, biologickým denním rytmem nebo jak jeho organismus využívá některé vitaminy a živiny. Takové testy mohou sloužit jako jeden z podkladů pro cílenější úpravu životního stylu a celkovou prevenci, jejíž součástí je i reprodukční zdraví.
Nepravidelný cyklus nebo silná bolest si zaslouží pozornost
Péče o plodnost podle lékaře ale neznamená pouze sledovat věk nebo výsledky laboratorních testů. Důležité je vnímat také změny, které mohou upozornit na zdravotní problém. Žena by neměla například přehlížet dlouhodobě nepravidelný cyklus, úplné vymizení menstruace, výraznou změnu oproti svému obvyklému cyklu nebo velmi bolestivou menstruaci. „Silné menstruační bolesti, bolest při pohlavním styku nebo chronická pánevní bolest mohou patřit mezi projevy endometriózy,“ říká Petr Pfeiler.
Pozornost si zaslouží rovněž příznaky hormonální poruchy. Patří mezi ně například výrazné akné nebo nadměrné ochlupení v kombinaci s nepravidelným cyklem. V takových případech není důvod čekat až do doby, kdy žena začne usilovat o těhotenství. Vhodné je obrátit se na gynekologa, který podle obtíží doporučí další vyšetření nebo konzultaci se specialistou na reprodukční medicínu. „Pokud se pár již snaží o dítě, doporučujeme vyšetření po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku bez otěhotnění. U žen přibližně od 35 let je vhodné nečekat tak dlouho a začít situaci řešit zhruba po šesti měsících. Při známém rizikovém faktoru je však možné vyšetření zahájit ihned,“ doplňuje lékař. Dřívější konzultace je namístě například po prodělané onkologické léčbě, při genetickém onemocnění v rodině nebo při známých potížích na straně ženy či muže.
AMH ukáže zásobu vajíček, nikoliv šanci na přirozené početí
Základní preventivní vyšetření se u žen a mužů liší. U ženy může lékař ultrazvukem posoudit dělohu a vaječníky a spočítat antrální folikuly. Z krve lze vyšetřit základní hormony včetně AMH, tedy antimülleriánského hormonu, který pomáhá odhadnout ovariální rezervu neboli zásobu vajíček. U muže je takovým základním vyšetřením spermiogram. „Velmi důležité je ale také říci, co nám tato vyšetření neumějí sdělit. AMH není testem toho, zda žena přirozeně otěhotní, ani nedokáže přesně předpovědět, kolik let plodnosti jí zbývá,“ zdůrazňuje lékař.
Hodnota AMH vypovídá hlavně o množství zbývajících vajíček a očekávané reakci vaječníků na stimulaci. Vyšetření ovariální rezervy proto může mít smysl jako součást širší konzultace, například pokud žena plánuje rodičovství až za několik let. „Samotný výsledek ale nesmí vytvořit falešný pocit bezpečí. Normální či dokonce vysoké AMH ve třiceti pěti letech neznamená, že jde rodičovství bez dalšího rizika odložit do čtyřiceti let. Stejně tak nízká hodnota automaticky neznamená, že žena nemůže přirozeně otěhotnět,“ vysvětluje Petr Pfeiler.
Plodnost rozhodně není jen ženské téma
Péče o reprodukční zdraví bývá často spojována především se ženami. Mužský faktor se však na obtížích s početím podílí velmi významně: přibližně ve 40 až 50 % případů se uplatňuje samostatně nebo společně s faktorem na straně ženy. Také u mužů proto dává smysl dodržovat zásady zdravé životosprávy. Specifickým rizikem je dlouhodobé přehřívání varlat. Zásadní a někdy přehlížené je také užívání anabolických steroidů nebo testosteronu. „Testosteron dodávaný zvenčí může tvorbu spermií výrazně utlumit, někdy až k jejich úplnému vymizení z ejakulátu,“ varuje lékař. „Pokud má muž za sebou operaci nebo úraz varlat, nesestouplé varle, prodělaný zánět, varikokélu či jiný rizikový faktor, může být vhodné provést spermiogram ještě před samotným řešením neplodnosti.“
Plánujete mateřství ve vyšším reprodukčním věku? Zvažte zmrazení vajíček
Člověk nebo pár, který nechce dítě bezprostředně, ale uvažuje o něm v horizontu několika let, nemusí žít v permanentním režimu přípravy na těhotenství. Měl by však realisticky zohlednit věk obou partnerů, zejména ženy. Stejný odklad má z hlediska plodnosti jiný význam v pětadvaceti letech a jiný v pětatřiceti. Pokud žena plánuje první dítě až ve vyšším reprodukčním věku, je namístě konzultace s gynekologem nebo specialistou na reprodukční medicínu. Společně mohou probrat individuální rizikové faktory, orientačně vyšetřit ovariální rezervu či případně otevřít také téma preventivního zmrazení vajíček.
„Zmrazení vajíček lze zvážit tehdy, když žena plánuje odložit mateřství do vyššího věku. Cílem je uchovat vajíčka v jejich současném biologickém věku. Obecně proto platí, že čím dříve kryokonzervace proběhne, tím lepší bývá jejich očekávaná kvalita,“ objasňuje lékař. „Zmrazení vajíček není pojistkou budoucího těhotenství. Je to možnost, jak zvýšit budoucí reprodukční šance, nikoli jejich garance,“ dodává odborník.
Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.