Přeplněným ordinacím a dlouhému čekání na pomoc v oblasti duševního zdraví by mohlo ulevit lepší propojení praktických lékařů s psychiatry, psychology a psychoterapeuty. Část psychických obtíží lze totiž řešit už v primární péči, pokud má praktický lékař dostupnou odbornou podporu. „Ne každý člověk s nespavostí, lehčí depresí nebo úzkostí potřebuje dlouhodobě docházet do psychiatrické ambulance,“ upozorňuje psychiatr MUDr. Matěj Kasal z Mindwell. Spolupráce praktiků a specialistů by pacientům umožnila získat pomoc dříve, psychiatrům by pak poskytla více prostoru pro závažné a komplikované případy.
Praktický lékař bývá prvním člověkem, kterému pacient řekne o dlouhodobé únavě, nespavosti nebo třeba bušení srdce. Protože jej lékař zná řadu let, může si všimnout změn dříve, než je sám pacient začne spojovat s psychickým stavem. Zná také jeho tělesná onemocnění, rodinnou situaci a další okolnosti, které mohou při hledání příčiny obtíží pomoci.
„Pacient mnohdy přichází do ordinace praktika s únavou, špatným spánkem, svalovým napětím, zhoršeným soustředěním, špatným zažíváním nebo třeba s bolestí zad či hlavy,“ vysvětluje psychiatr MUDr. Matěj Kasal z Mindwell. „Byla by chyba automaticky tyto potíže připisovat psychice. Pokud však tělesná onemocnění postupně vyloučíme, je potřeba psychické pozadí potíží zvážit.“
Vazba mezi tělesným a duševním zdravím je totiž podle lékaře velmi silná a hranice mezi nimi mnohem méně ostrá, než si myslíme. Psychické obtíže se mohou projevovat tělesně a tělesné onemocnění může zásadně ovlivnit psychiku. „Člověk s depresí může přijít k lékaři kvůli únavě a bolestem zad, stejně jako člověk s chronickým tělesným onemocněním může postupně rozvinout úzkost nebo depresi,“ objasňuje lékař.
Praktik může rozpoznat problém a u lehčích případů zahájit léčbu
Stres, úzkost nebo dlouhodobé přetížení mohou ovlivňovat fungování organismu a vyvolávat či zhoršovat tělesné obtíže. Bolest hlavy způsobená stresem proto není „vymyšlená“. Stejně skutečné jsou i bušení srdce nebo zažívací potíže, které mohou vyvolat úzkost. „Například u deprese mohou být tělesné příznaky natolik výrazné, že pacient přichází především kvůli nim a pokles nálady nepovažuje za hlavní problém. I proto mohou úzkostné a depresivní poruchy zůstat určitou dobu nerozpoznané,“ upozorňuje MUDr. Kasal.
Právě praktický lékař může i skrze tělesné příznaky jako první zachytit běžné úzkostné a depresivní potíže, posoudit jejich závažnost, vyloučit tělesné příčiny a u lehčích a středně závažných stavů rovnou zahájit léčbu. „Ideální model podle mě není takový, že praktik pacienta automaticky odešle na psychiatrii a tím jeho role končí. Mnohem lépe funguje princip sdílené péče, kdy praktický lékař zachytí problém, provede základní diagnostiku a je sám schopen řešit lehčí a nekomplikované stavy,“ nastiňuje psychiatr. „Pro spolupráci je však podstatné, aby měl praktický lékař snadný přístup k odborníkům z oblasti duševního zdraví a možnost s nimi rychle probrat další postup.“
Nejde o přenesení práce na praktiky, ale o propojený systém
Nemělo by jít o rozhodování mezi praktikem nebo psychiatrem či přenesení práce psychiatrů na praktické lékaře, ale o systém, ve kterém na sebe jednotlivé úrovně péče plynule navazují. S tím, že část péče má probíhat právě u praktika, ostatně počítají i moderní systémy péče o duševní zdraví. Ukazuje se, že propojení mezi primární péčí a specialisty může výsledky léčby deprese a úzkostných poruch zlepšovat.
„Psychiatrická péče je pak důležitá především tehdy, když je diagnostika nejasná, potíže jsou závažné a komplikované, běžná léčba nezabírá nebo hrozí například riziko sebevraždy,“ říká lékař. „Pokud však dnes nemáme stupně péče propojené, snaží se i pacient s lehkými obtížemi dostat rovnou ke specialistovi. Psychiatrické ambulance se potom plní případy, které by mohly být bezpečně léčeny jinde.“
Čekání na odborníka by nemělo být bez pomoci a podpory
Dostupnost psychiatrických ambulancí se v Česku liší podle regionu i konkrétní ordinace. Problémem však může být už nalezení ambulance, která ještě přijímá nové pacienty. „Pokud člověk čeká na psychiatra několik týdnů nebo měsíců, nemělo by to znamenat, že bude po tuto dobu zcela bez adekvátní péče. V mezičase se tedy může pacient obrátit na praktického lékaře nebo využít dostupnou formu péče o duševní zdraví,“ radí psychiatr.
Jednou z možností je dnes v Česku digitální terapie Mindwell, která vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie a její programy pro úzkost, depresi či OCD jsou jako jediné v Česku plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Tato forma může představovat vhodnou pomoc pro ty, kteří se potýkají s mírnými až středně závažnými úzkostnými či depresivními obtížemi. Výhodou je, že pacienti mohou zahájit terapii prakticky ihned a z domova, bez nutnosti dojíždění. „Žádanku pro zapojení do terapie může vystavit právě praktický lékař, který vyhodnotí, zda je tato forma péče pro pacienta vhodná,“ vysvětluje Matěj Kasal. Pokud se však objeví u pacienta riziko sebevraždy, psychotické příznaky, sebepoškozování nebo nebezpečí pro něj i okolí, je potřeba vyhledat akutní psychiatrickou pomoc.
Správně nastavený systém uvolní psychiatrům ruce
Kdyby systém spolupráce mezi praktickými lékaři a odborníky na duševní zdraví fungoval, umožnilo by to psychiatrům věnovat se složitějším případům. Ty vyžadují čas, který v aktuálním nastavení mnohdy schází. „Nedostatek času nejvíce dopadá na to, co se nedá jednoduše změřit nebo vyšetřit. Zjistit během jedné krátké návštěvy, že za nespavostí stojí měsíce narůstající úzkosti, problémy v rodině nebo začínající deprese může být opravdu obtížné,“ vysvětluje lékař s tím, že v psychiatrii je rozhovor jedním ze základních diagnostických nástrojů. „Zajímá nás, co člověka přivádí, jak spí, jak dlouho má obtíže, jak funguje v práci a vztazích, jaké má tělesné nemoci nebo jakou pomoc by sám chtěl. Diagnóza není rozsudek, ale pracovní nástroj, který pomáhá nastavit vhodnou léčbu.“
Návštěva psychiatra však automaticky neznamená předepsání léků, čehož se podle lékaře řada lidí předem obává. Někdy je vhodnější terapie, změna režimu, řešení životní situace nebo kombinace těchto nástrojů. „Byl bych rád, kdybychom duševní zdraví přestali vnímat jako něco, co začíná až za dveřmi psychiatrické ambulance. Patří totiž do běžné medicíny, podobně jako krevní tlak nebo diabetes,“ uzavírá lékař.
Jak se tlak podepisuje na samotných psychiatrech si můžete přečíst zde.
Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.