Nedaří se vám otěhotnět, přestože všechna vyšetření na první pohled vypadají v pořádku? Zažila jste opakované potraty nebo neúspěšné embryotransfery? Možná vás překvapí, že plodnost neovlivňuje pouze věk, tělesná hmotnost nebo třeba nezdravý životní styl. V otěhotnění a úspěšnému donošení miminka může totiž ženě bránit také její vlastní imunitní systém. „Někdy může imunita ženy reagovat přehnaně. V důsledku toho vnímá embryo jako nežádoucí a snaží se jej odstranit,“ říká reprodukční lékařka MUDr. Ivana Bydžovská z kliniky Repromeda.
Přehnaná imunitní reakce aneb když tělo bojuje proti vlastnímu embryu
Často za potížemi s otěhotněním hledáme hormonální nerovnováhu nebo nedostatečnou kvalitu vajíček či spermií. Někdy je však problém úplně jinde, a to v nečekané reakci našeho vlastního imunitního systému. Ten má za úkol chránit tělo před hrozbami, paradoxně se však mohou v některých případech stát terčem imunitních procesů také spermie, vajíčka či samotné embryo. „U některých žen dochází k takzvané přehnané imunitní odpovědi. Jejich imunitní systém nedokáže správně identifikovat embryo a spustí obrannou reakci. Namísto, aby embryo chránil, snaží se s ním bojovat. V praxi pak může docházet k tomu, že se embryo vůbec neuchytí, případně to může vést k opakovaným potratům či selhání při IVF,“ objasňuje MUDr. Ivana Bydžovská, IVF specialistka kliniky REPROMEDA.
Reprodukční imunologie zkoumá vliv imunity na početí
Z pohledu imunity je těhotenství velmi specifická situace. Embryo je totiž pro tělo matky částečně cizorodý prvek, který však musí její organismus tolerovat a podporovat, aby prospíval. Není proto divu, že může v tak složitém mechanismu docházet k nežádoucím reakcím. Jelikož imunologické příčiny neplodnosti nejsou výjimečné, ke slovu se proto v současnosti dostává specializovaný lékařský obor zvaný reprodukční imunologie, který vliv imunity na početí, těhotenství i vývoj embrya zkoumá. „Reprodukční imunologie může hodnotit některé složky imunitního systému, například NK buňky. Ty patří mezi bílé krvinky a jsou součást vrozené imunity. V děloze se přirozeně podílejí na uhnízdění embrya a vzniku placenty. Pokud však množství nebo aktivita děložních NK buněk vybočí z rovnováhy, může to zkomplikovat uhnízdění embrya,“ vysvětluje lékařka. „Dovedeme dnes také zjistit přítomnost autoprotilátek, nebo třeba poruchy srážlivosti krve,“ vysvětluje lékařka. Velkou roli hrají také takzvané KIR geny, které mají vliv na to, jak NK buňky na embryo reagují.
KIR geny ovlivňují komunikaci buněk ženy a budoucí placenty
Při uhnízdění embrya může hrát roli i to, jak spolu dokážou „komunikovat“ buňky ženy a embrya. Na povrchu NK buněk v děložní sliznici se nacházejí mimo jiné receptory označované jako KIR. Receptory KIR na děložních buňkách komunikují s molekulami HLA-C na buňkách trofoblastu, z nichž se postupně vyvíjí placenta. Některé rizikové kombinace KIR a HLA-C však mohou představovat jeden z možných faktorů nevysvětleného selhávání uhnízdění a opakovaných potratů. Organismus ženy totiž musí embryo, které nese také genetickou informaci otce, správně rozpoznat a vytvořit pro něj tolerantní prostředí.
Pokud je tato jemná komunikace narušena a tělo ženy identifikuje embryo jako patogen, může spustit ochranné mechanismy, které nepříznivě ovlivní uhnízdění. „Pokud má žena za sebou neúspěšné embryotransfery, opakované potraty nebo třeba v minulosti čelila preeklampsii či zpomalenému růstu plodu, provádíme vyšetření KIR genů. To nám pomůže lépe porozumět tomu, jak její imunitní systém reaguje na embryo. Vyšetření probíhá formou odběru vzorku krve,“ říká lékařka s tím, že pokud výsledky vyšetření odhalí nepříznivou kombinaci KIR receptorů na straně ženy a HLA-C molekuly u embrya, doporučí lékař individuální léčebný plán.
Bojuje vaše imunita s embryem? Nic není ztraceno, léčba existuje
Včasné odhalení problému v oblasti imunity může významně změnit celý přístup k léčbě neplodnosti. Pokud vyšetření ukáže rizikovější kombinaci KIR receptorů a HLA-C antigenu, lze ve vybraných případech při IVF zvážit výběr embrya s příznivější HLA-C výbavou a upřednostnit ho k transferu. Jestliže takové embryo k dispozici není, může lékař po individuálním posouzení navrhnout imunomodulační léčbu, která reakci imunity ženy tlumí nebo jinak upravuje. Podle konkrétního nálezu může zahrnout například Prednison či infuzi intralipidů. Pokud se současně prokáže antifosfolipidový syndrom, který způsobuje nadměrnou srážlivost krve, může lékař nasadit nízkomolekulární heparin. „Cílem léčby není imunitní systém zcela potlačit, ale upravit jeho reakci tak, aby bylo prostředí dělohy vůči embryu přátelštější. Vždy přitom musíme pečlivě zvážit možný přínos léčby a její rizika,“ uzavírá lékařka.
Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.