Při srovnání exportu ze zemí Visegrádské čtyřky vykazuje dlouhodobě nejvyšší tržby Polsko. Česká republika se v tomto ohledu nachází na druhém místě, naopak nejnižší tržby je možné dlouhodobě evidovat u Slovenska. Podle analytiků je hlavní příčinou velikost a počet obyvatel jednotlivých zemí. Ačkoliv tuzemské výrobky nejčastěji míří do Německa, země Visegrádské čtyřky tvoří pro Česko neméně důležitý trh. Potvrzují to významné tuzemské exportní firmy.

V přepočtu více než 188 miliard euro. To je hodnota loňských polských tržeb z exportu, které byly ve srovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky nejvyšší. Druhé Česko zaznamenalo v loňském roce tržby v přepočtu o téměř 34 miliard euro nižší. Na opačném konci tohoto pořadí se nachází Slovensko, jehož loňské tržby z exportu poprvé překročily hranici 70 miliard euro. „Velmi důležitým faktorem je v tomto případě velikost země. Polsko je rozlohou a počtem obyvatel čtyřikrát větší než Česko, Maďarsko má zase téměř dvakrát více obyvatel než Slovensko. Velikost exportu tedy adekvátně odpovídá velikosti jednotlivých zemí V4,“ uvedla analytička společnosti Bossa Michala Moravcová. Stejné pořadí lze přitom pozorovat dlouhodobě, u všech čtyř zemí se tržby zároveň dlouhodobě zvyšují. Při jejich srovnání od roku 2012 je patrný vyšší procentuální nárůst u států s vyššími celkovými tržbami z exportu. V případě Slovenska vzrostly od roku 2012 do loňska o zhruba 11 procent, u České republiky to bylo o více než čtvrtinu. Polské tržby se pak za toto období zvýšily o téměř 33 %.

Velmi podobný jev lze sledovat i z hlediska průměrného ročního nárůstu. V případě Polska se v posledních pěti letech zvyšovaly exportní tržby v průměru o 11,5 miliardy euro ročně, u tuzemského exportu pak průměrný nárůst činil 8 miliard, v Maďarsku 3,2 a na Slovensku 1,8 miliardy euro. V Česku je z dlouhodobějšího hlediska sledovaných zemí patrný i jeden výjimečný jev, a to meziroční pokles exportních tržeb mezi roky 2012 a 2013. Zatímco v tomto roce se v případě Česka jejich hodnota snížila, v ostatních zemích došlo mezi lety 2012–2016 vždy alespoň k mírnému nárůstu. „V roce 2013 byly v Česku ještě cítit dozvuky evropské dluhové krize, která se projevovala nejen na nižších objemech exportu, ale i na pomalejším růstu HDP. Rovněž země EU, do nichž směřuje většina exportu ČR, bojovaly s následky evropské dluhové krize, a tedy odebíraly z ČR méně zboží,“ vysvětlila Moravcová.

Jednou z firem výrazně přispívajících k exportním tržbám Česka je i brněnský koncern ZKL zabývající se výrobou valivých ložisek. Z celkových tržeb společnosti jich více než 80 % pochází právě z exportu. „Ačkoliv největším trhem je pro ZKL Česká republika, většina tržeb pochází z exportu. Z více než 70 zemí, kam výrobky vyvážíme, jsou z hlediska tržeb nejsilnějšími Indie, Argentina, Německo, Rusko, Turecko, Španělsko a Čína,“ uvedl výkonný ředitel společnosti Jiří Prášil mladší.

Významný je však i vzájemný obchod mezi státy Visegrádské čtyřky. Ačkoliv ČR své produkty vyváží nejvíce do Německa, export na Slovensko, do Polska a Maďarska tvoří významnou část celkových tržeb. „Tyto země se na českém exportu podílejí přibližně sedmnácti procenty,“ řekla Michala Moravcová. Význam tohoto trhu pro tuzemské firmy potvrzuje i Jiří Prášil mladší. „Do zemí Visegrádské čtyřky jsme za poslední rok vyvezli zboží za zhruba 290 milionů korun, jednalo se o 1 311 tun materiálu. Největší množství mířilo na Slovensko a do Polska, převážně přitom šlo o soudečková ložiska, jednořadá kuličková ložiska a též o válečková ložiska do kolejových vozidel. Chtěli bychom v tomto pokračovat i v příštích letech, největší potenciál vidíme v tomto ohledu na polském a maďarském trhu,“ uzavřel výkonný ředitel koncernu ZKL.