Dušičky každoročně přivádějí na české hřbitovy miliony návštěvníků. Ne vždy však přesně vědí, kde se hroby jejich příbuzných nacházejí. Rodiny se v průběhu generací stěhují, některá pohřebiště navštěvují jen výjimečně a informace o místech posledního odpočinku vzdálenějších předků se mohou postupně vytrácet. S jejich dohledáváním dnes mohou pomáhat digitální pasporty hřbitovů.
V České republice se podle Portálu veřejné správy nachází přibližně 11 tisíc hřbitovů. Podle průzkumu agentury Instant Research pro Arcibiskupství pražské z loňského roku na některý z nich o Dušičkách vyráží 63 procent Čechů. „Téma Dušiček ukazuje, že ani v moderní, často uspěchané době lidé nezapomínají na své blízké a je v nich přítomna naděje, která překračuje tento viditelný svět,“ okomentoval výsledky průzkumu pražský arcibiskup Jan Graubner.
Zatímco umístění hrobů nejbližších příbuzných si lidé zpravidla pamatují, u vzdálenějších předků nebo příbuzných pochovaných v jiných městech už může být hledání složitější. Některé hřbitovy ve větších městech navíc mají stovky či tisíce hrobových míst.
„Běžně se stává, že se člověk po mnoha letech vrací do rodné obce a chce navštívit hrob svých prarodičů či dalších příbuzných. Jeho přesné umístění už si ale nemusí pamatovat. Pokud však má hřbitov zpracovaný digitální pasport s veřejným vyhledáváním, může si konkrétní hrob dohledat ještě před návštěvou nebo během ní,“ popisuje Drahomíra Zedníčková, výkonná ředitelka společnosti TopGis, která se specializuje mimo jiné na digitální pasportizaci hřbitovů.
Mají je i malé obce
Digitální pasporty hřbitovů přitom neslouží pouze velkým městům, ale často je využívají také menší obce. Primárním důvodem, proč si samosprávy nechávají komplexně zpracovávat data o pietních místech, je zejména snaha zefektivnit a zautomatizovat jejich správu.
Příkladem je obec Otnice na Vyškovsku. „Pasport hřbitova je velmi přehledný, interaktivní a snáze dostupný veřejnosti. Pro místní samosprávu je velkým ulehčením administrativy spojené s pronájmem hrobových míst, kterou jsme předtím řešili pouze tištěnou verzí a složitým vyhledáváním v dokumentech,“ uvádí starosta Otnic Pavel Mezuláník.
Stejnou zkušenost sdílí i nedaleká Telnice. „Aplikace nám umožňuje u jednotlivých hrobových míst zobrazit fotografii hrobového zařízení a rovněž původní nájemní smlouvu. Dále hlídá nájemní dobu a její ukončení a zasílá včas upozornění do e-mailu obce,“ doplňuje Bohumila Hrazdírová, místostarostka obce Telnice.
Hřbitovy mapují letadla i laserové skenery
Základem tvorby komplexních pasportů hřbitovů jsou detailní letecké snímky. „Při zpracování pasportu pořizujeme ortofotomapu s rozlišením jeden centimetr na pixel, která následně slouží jako podklad pro geodeticky přesné zaměření jednotlivých hrobových míst. V případě, že některá z nich zakrývají stromy, využíváme mobilní laserový skener,“ přibližuje Drahomíra Zedníčková.
Výsledná mapová aplikace propojuje jednotlivá hrobová místa s fotografiemi náhrobků, údaji o nájemcích a zemřelých, nájemními smlouvami i dalšími důležitými informacemi. Vzniká tak elektronická hřbitovní kniha, kterou může vlastník průběžně jednoduše aktualizovat. Správci zároveň získávají přehled o volných hrobových místech, délce nájmů nebo splatnosti poplatků.
„Při zpracování pasportu pořizujeme ortofotomapu s rozlišením jeden centimetr na pixel, která slouží k přesnému zaměření hrobových míst. Snímkování je ideální provádět na podzim a v zimě, kdy vegetace nezakrývá výhled. V místech, kde hroby přesto zakrývají stromy, využíváme mobilní laserový skener,“ uzavírá Drahomíra Zedníčková.
Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.