Výstupem snímkování je termomapa budov, která vizuálně zobrazuje rozdíly v povrchových teplotách. Tato mapa může být zpracována v barevné i černobílé škále, kde intenzita barvy označuje teplotní rozdíly. Čím světlejší nebo intenzivnější barva, tím vyšší teplotní ztráty.

Městům, která mívají obvykle v majetku větší množství budov, se v rámci termálního snímkování vyplatí plošná analýza za pomoci dat z letadel. „Pro podobnou investici se v minulosti rozhodlo například Kladno. Vznikla tak mapa města pokrývající plochu 44 kilometrů čtverečních, jež přehledně zobrazuje úniky tepla z budov a dopravní a technické infrastruktury. Město tak má kvalitní podklad pro realizaci efektivních energeticko-úsporných projektů,“ doplňuje zástupkyně společnosti TopGis, která dílo realizovala.

Zlobit mohou okna, vrata i střecha

Typickými místy, která termální snímkování často odhalí jako problematická, bývají otvory v plášti budov. Úniky jsou zde mnohdy zapříčiněny špatným zapravením míst kolem oken, dveří či prostupů na větrání. Dalším problémem jsou pak samotné výplně těchto otvorů, například stará špatně izolující okna. Ta bývá kvůli dosažení energetických úspor obvykle nutné vyměnit za nová.

„Okna by měla disponovat nízkým součinitelem prostupu tepla, který minimalizuje tepelné ztráty. Ideální volbou jsou okna s dvojitým nebo trojitým zasklením plněným inertními plyny, jako je argon nebo krypton. Důležité jsou také nízkoemisní povlaky na sklech, které odrážejí infračervené záření, což pomáhá snížit tepelné ztráty v zimě a omezuje přehřívání v létě,“ radí Petr Přichystal, marketingový manažer společnosti Lomax. Důležité je podle něj rovněž volit kvalitní rámové materiály, například hliník s přerušovaným tepelným mostem.

Problémy mohou nastat i u vchodových dveří, v případě výrobních podniků či skladů pak bývají kritickým místem průmyslová vrata. I u nich platí důležitost nízkého součinitele prostupu tepla. „Ideální jsou sekční vrata s panely o tloušťce alespoň 60 milimetrů, které nabízejí vysokou izolační schopnost. Důležité je také kvalitní těsnění po obvodu vrat, jež zabraňuje průniku vzduchu a snižuje energetické ztráty,“ doplňuje Petr Přichystal.

Vedle samotného pláště budovy bývá častým místem tepelných úniků i střecha. Problémy mohou vznikat v souvislosti se špatnou izolací nebo kvůli neodborné instalaci různých přídavných zařízení jako jsou fotovoltaické elektrárny a vzduchotechnika. Pozornost si však zaslouží i často opomíjené sklepní prostory či garáže.

Jakmile jsou veškeré problémy s úniky tepla z budovy vyřešeny, je kvůli dosažení maximální úspory důležité rovněž optimalizovat i fungování systémů vytápění. „Pokud se tepelně-izolační vlastnosti budovy zlepší, je nutné spolu s tím také vyregulovat otopnou soustavu, aby byla nastavena na nové podmínky a budovu například nepřetápěla,“ uzavírá Ondřej Popelka ze společnosti Enbra.