Na více než jednačtyřicet tisíc světelných míst veřejného osvětlení v Brně připadlo loni v průměru kolem dvou stovek porouchaných. Hodnota nesvítivosti se v krajském městě dlouhodobě pohybuje kolem 0,5 procenta, přičemž poruchy se daří odstraňovat maximálně do pěti dnů. Podobně se dlouhodobě daří držet nesvítivost na nízké úrovni například i v Ostravě, která je co do počtu světelných míst s Brnem srovnatelná.
V Brně bylo v roce 2021 celkem 41 735 světelných míst, přičemž na osvětlení ulic jich připadalo 41 209. Jejich správu a údržbu mají na starosti Technické sítě Brno, jejichž cílem je, aby v krajském městě bylo neustále v provozu co největší množství z celkového počtu světelných míst. Takzvaná nesvítivost, tedy podíl světelných míst mimo provoz, přitom nesmí přesáhnout 3 procenta.
„Hodnotu nesvítivosti se nám dlouhodobě daří držet na daleko nižší hodnotě, než je ta stanovená. V loňském roce se jednalo průměrně o 0,48 procenta. To v přepočtu znamená, že z celkového počtu světelných míst jich bylo mimo provoz průměrně jen 198. I přes pozvolný nárůst počtu světelných míst v posledních letech se tato hodnota vždy pohybuje kolem půl procenta,“ uvedl generální ředitel Technických sítí Brno (TSB) Pavel Rouček.
Nesvítivost v Brně
2021 – 0,48 %
2020 – 0,45 %
2019 – 0,45 %
2018 – 0,48 %
2017 – 0,49 %
2016 – 0,47 %
2015 – 0,62 %
2014 – 0,57 %
2013 – 0,52 %
2012 – 0,47 %
2011 – 0,4 %
2010 – 0,5 %
Z pohledu odstraňování poruch se doba do znovurozsvícení světelného místa pohybuje v jednotkách dní, maximálně do pěti dnů od zjištění či nahlášení poruchy. Platí přitom, že pokud porucha může ohrozit lidské zdraví či život, vyrážejí technici na místo ihned. Pokud je na vině poškození kabelů, provizorní oprava proběhne do jednoho dne.
Podobně nízkou hodnotu nesvítivosti vykazují i další tuzemská města. Jde například o co do množství světelných míst srovnatelnou Ostravu. „V Ostravě je aktuálně 41 tisíc světelných míst. Procento nefunkčních svítidel se dlouhodobě pohybuje kolem hodnoty 0,5 procenta. Poruchy jsou odstraňovány do pěti dnů od nahlášení,“ sdělila Eva Kijonková, mediální zástupkyně společnosti Ostravské komunikace.
Technologie hlavního města Prahy, které se starají o více než 135 tisíc světelných míst v metropoli, uvádějí průměrnou nesvítivost v roce 2021 pod jedním procentem. „Nesvítivost pražského veřejného osvětlení vyhodnocujeme v průběhu roku průběžně na základě pravidelných kontrol. V roce 2021 byla průměrná nesvítivost na hodnotě 0,75 procenta a nepřekročila v žádném období hodnotu 2 procent,“ řekl vedoucí oddělení marketingu a PR Martin Drozd. O rok dříve, v roce 2020, činila průměrná hodnota 1,51 procenta. Za rok 2019 uváděla společnost ve výroční zprávě hodnotu nesvítivosti pod jedním procentem.
Chytrá světla poruchu nahlásí sama
Hodnotu nesvítivosti se v Brně daří držet na nízké úrovni díky kombinaci pravidelných kontrol a údržby světelných míst a rovněž za pomoci moderních technologií ve stěžejních částech města. „Ročně v rámci pravidelných kontrol prověříme přibližně pět tisíc světelných míst, zároveň se nám daří starší svítidla měnit za nová LED řešení. Celkově se tedy jedná o necelý tisíc světelných míst ročně, u nichž dojde k výměně,“ sdělil provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun.
Nová svítidla mají vedle nižší pravděpodobnosti poruchy i výhodu v podobě real-time komunikace s dispečinkem TSB. „Ve větších ulicích komunikuje dispečink s každým svítidlem typu LED. To mu umožňuje nejen ověřit, zda svítí, či ne, ale může ho také řídit. Díky tomu lze snižovat intenzitu svítidel v době, kdy není potřeba. V nočních hodinách se jedná o snížení až o padesát procent, což významně přispívá k omezení odraženého světla, a tím i světelného znečištění,“ popisuje Josef Šaroun.
Přímo na nesvítivost jsou pak zaměřené i pravidelné noční kontroly v rámci jednotlivých městských částí za účasti techniků TSB i zástupců úřadů. Ty probíhají jednou za kvartál dle předem stanoveného harmonogramu a mají za cíl případné poruchy na světelných místech odhalit.