Údržba vegetace kolem vedení přijde energetiky na stovky milionů ročně. K efektivnější práci jim pomáhají i letecké snímky

Na stovky milionů přijde energetické společnosti každoročně úprava zeleně v okolí elektrických vedení. Za odstraňování keřů a stromů jsou primárně zodpovědní majitelé pozemků. Jenže mimo obce a v lesích si energetici často musejí poradit sami. Mapovat přebujelou zeleň a místa, kde během kalamitních situací může dojít k přerušení elektrického vedení, nyní pomáhají také letadla.

Rozbujelá zeleň patří mezi nejčastější příčiny poruch na venkovním elektrickém vedení. Náklady na opravy sítě pak dosahují milionových částek a energetici proto opakovaně apelují na majitele pozemků, aby si hlídali zákonem předepsanou vzdálenost zeleně od elektrického vedení a pravidelně odstraňovali přerostlé stromy i keře.

Ne vždy ale majitelé pozemků zvládnou ořezy sami, případně ani nevědí, že by tuto činnost měli provádět. „Je potřeba si uvědomit, kudy rozvody zejména vysokého napětí vedou. Jedná se o extravilány obcí, luční pozemky, pole a lesy. Vlastnictví těchto pozemků může být v některých případech natolik roztříštěné a vlastníci nedohledatelní, že se o vegetaci nakonec stejně musí starat provozovatel distribuční soustavy,“ popisuje Robin Rašín ze společnosti TopGis, která se specializuje na letecké snímkování.

Mimo obce si tak s průseky mnohdy musejí poradit sami energetici. Čas i peníze jim v takových případech šetří využití moderních technologií. „Pro společnost E.ON jsme mapovali výšku vegetace v okolí rozvodů vysokého napětí na území Jihomoravského a Zlínského kraje. Využili jsme přitom vlastních leteckých snímků, ze kterých jsme provedli výpočet výšky stromů a keřů. Společnost díky našim podkladům ví, kde je situace kritická a kam je třeba urychleně vyrazit, aby se předešlo výpadkům v dodávkách elektrické energie,“ vysvětluje Robin Rašín.

Provozovatel distribuční sítě tak díky těmto výpočtům získá přesné podklady o stavu vegetace v okolí distribuční soustavy. Může tak cíleně udržovat úseky, které jsou aktuálně nejproblematičtější, tedy ty, kde je výška vegetace v ochranném pásmu kritická. Při přípravě podkladů je navíc možné zaměřit se nejen na ochranné pásmo, které činí 7, respektive 12 metrů od krajního vodiče, ale i na vzrostlé stromy mimo tuto zónu.

„Se společností TopGis jsme realizovali pilotní projekt, v rámci něhož jsme si chtěli ověřit výtěžnost dat z leteckého snímkování. Stav naší distribuční soustavy, tedy i stav vegetace v blízkosti vedení, sledují pravidelně naši montéři, kteří od roku 2016 využívají pro tuto činnost tablety. Díky tomu máme data ihned dostupná v digitální podobě. Nicméně montér výšku vegetace v daném místě pouze odhaduje, na rozdíl od výše popsaných nástrojů,“ dodává Petr Nováček, vedoucí oddělení Řízení provozu E.ON Distribuce s tím, že za největší přínos pilotního projektu považuje právě komplexní zmapování stromů stojících mimo ochranné pásmo.

„Nejedná se však pouze o prevenci, díky opakovanému snímkování a výpočtům lze sledovat, jak byla vegetace odstraněna, i to, v jakém rozsahu a jak rychle zase přirůstá,“ dodává Robin Rašín. Výhodou tohoto způsobu mapování a výpočtů je též fakt, že získaná data pomáhají efektivně a cíleně směrovat prostředky, které musejí nejen energetické společnosti vynakládat na pravidelnou údržbu zeleně. Z pohledu odběratelů to ve výsledku znamená, že se bude snižovat počet případů, kdy polámané stromy a keře přetnou elektrické vedení.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *