Kolorektální karcinom, tedy rakovina tlustého střeva a konečníku, patří v Česku dlouhodobě k nejčastějším nádorovým onemocněním. Každý rok je nově diagnostikován zhruba u sedmi tisíc lidí a více než tři tisíce pacientů na něj podle aktuálních dat umírají. Přitom právě u tohoto typu rakoviny platí víc než u mnoha jiných, že čas rozhoduje. Pokud se nemoc zachytí brzy, bývá ve velké části případů dobře léčitelná.
Zrádnost kolorektálního karcinomu spočívá v tom, že se může vyvíjet pomalu a dlouho bez výrazných příznaků. Člověk se cítí zdravý, chodí do práce, sportuje a nemá důvod myslet na to, že se v jeho těle může odehrávat něco vážného. Nádor často vzniká z drobných výrůstků ve střevní sliznici, takzvaných polypů, které mohou růst řadu let, než se z nich vyvine zhoubné onemocnění.
Právě pomalý vývoj nemoci ale zároveň dává lékařům i pacientům šanci. Polypy lze při vyšetření odhalit a odstranit ještě dříve, než se z nich rakovina stane. „Nejdůležitější zbraní proti kolorektálnímu karcinomu zůstává prevence. Většina těchto nádorů vzniká pomalu a při včasném záchytu je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Proto by lidé neměli podceňovat screeningová vyšetření ani test na okultní krvácení do stolice, který lze absolvovat prostřednictvím praktického lékaře,“ říká chirurg a lékařský ředitel nemocnice SurGal Clinic MUDr. Petr Diviš, Ph.D.
Příznaky bývají bez bolesti
Mezi varovné příznaky patří především krev ve stolici. Objevit se mohou také změny ve vyprazdňování, dlouhodobé průjmy, zhoršené trávení, nevysvětlitelné zažívací obtíže nebo střídání průjmu a zácpy. Bolest přitom v počátečních stadiích nebývá typická. I proto je důležité nespoléhat jen na to, zda člověk potíže pociťuje, ale využívat preventivní vyšetření.
Na preventivní screening mají v Česku nárok muži i ženy ve věku od 45 do 74 let a je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Základní možností je test okultního krvácení do stolice, který se provádí jednou za dva roky. Jde o jednoduchý domácí odběr malého vzorku stolice, v němž se následně hledají i okem neviditelné stopy krve. Druhou možností je screeningová kolonoskopie, která se při normálním nálezu opakuje jednou za deset let.
Mnoho lidí se kolonoskopie obává, často kvůli představě bolestivého nebo nepříjemného zákroku. Ve skutečnosti jde o běžné ambulantní vyšetření, které se dnes často provádí s tlumením bolesti nebo v analgosedaci. Jeho velkou výhodou je, že lékař při něm může nejen prohlédnout sliznici střeva, ale také rovnou odstranit podezřelé polypy nebo odebrat vzorky tkáně.
Nadváha, kouření a alkohol zhoršují riziko
Větší pozornost by prevenci měli věnovat lidé, u nichž se rakovina tlustého střeva, konečníku nebo střevní polypy objevily v rodině. Riziko zvyšuje také věk, nadváha, kouření, nedostatek pohybu, pravidelná konzumace alkoholu, strava chudá na vlákninu nebo častá konzumace uzenin a červeného masa. Svou roli mohou mít i chronická střevní zánětlivá onemocnění, například Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.
„Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme u starších pacientů, protože riziko roste s věkem. Přesto už dnes nejsou výjimkou ani pacienti ve věku kolem třiceti let, a proto by lidé neměli ignorovat varovné příznaky bez ohledu na věk,“ upozorňuje Petr Diviš. Dobrou zprávou je, že část rizik může člověk ovlivnit sám. Pomáhá pravidelný pohyb, udržování přiměřené hmotnosti a jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných výrobků.
Pokud vyšetření odhalí podezřelý nález nebo potvrdí nádorové onemocnění, další postup se řídí rozsahem a umístěním nádoru i celkovým stavem pacienta. „Léčba kolorektálního karcinomu je dnes vysoce individualizovaná. U některých nádorů nejprve volíme onkologické předléčení v podobě radioterapie, chemoradioterapie nebo kombinaci obou možností. Jsou případy, kdy po léčbě dojde k vymizení nádoru a pacient je dále pravidelně sledován. Ve většině případů ale následuje operační řešení.“ popisuje Petr Diviš.
Kolorektální karcinom tak patří mezi diagnózy, u nichž má prevence mimořádný význam. Nejde jen o včasné odhalení nádoru, ale často také o možnost zabránit jeho vzniku. Pravidelný screening, pozornost k varovným příznakům a zdravější životní styl proto představují kombinaci, která může výrazně ovlivnit další vývoj nemoci i šanci na úspěšnou léčbu.