Češi by si mohli ušetřit mnohé návštěvy u lékařů, kdyby na svůj jídelníček zařadili více ryb. Ačkoliv se u nás v poslední době situace v tomto ohledu zlepšuje, podle Českého statistického úřadu přesto sní průměrný obyvatel České republiky za rok jen necelých 6 kilo ryb. Ve světě je stále spotřeba třikrát vyšší. Maso z mořských ryb přitom obsahuje řadu prospěšných látek, které působí jako prevence nemocí oběhové soustavy, neplodnosti a problémů se štítnou žlázou. Obsahuje i aminokyselinu tryptofan, která navozuje dobrou náladu a podílí se na hlubokém a klidném spánku.

Konzumace ryb snižuje riziko infarktu

Odborníci doporučují servírovat mořskou rybu jako hlavní jídlo dvakrát až třikrát týdně. Podle organizace STOB, která se zabývá zdravým životním stylem, tak člověk sníží riziko smrti na infarkt až o 30 procent. Právě nemoci oběhové soustavy jsou v České republice nejčastější příčinou úmrtí. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na ně v roce 2013 zemřelo téměř 53 000 lidí. Prospěšné jsou zejména omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které rybí maso obsahuje. Tyto látky snižují riziko onemocnění srdce a oběhové soustavy a mořské ryby jsou jejich nejdůležitějším zdrojem. Kromě toho, že snižují riziko infarktu, tak rovněž redukují vysoký krevní tlak a omezují nebezpečí vzniku diabetu 2. typu. Doporučený denní příjem omega-3 nenasycených mastných kyselin je okolo 0,25 gramu. „Nejvíce těchto zdravých tuků obsahují losos, tuňák, sleď, pstruh duhový, makrela, sardel, sardinka a krabi. V jednom gramu jejich masa je 15 miligramů omega-3 nenasycených mastných kyselin,“ vysvětluje Marek Sedlák z restaurace Nordsee. Lidé však mají těchto zdravých kyselin málo. Podle údajů České průmyslové zdravotní pojišťovny ve vyspělém západním světě lidé nejvíce trpí nedostatkem kyseliny listové a právě omega-3 mastných kyselin. Pro správnou činnost mozku je z nich nejdůležitější kyselina dokosahexaenová. Je součástí plazmatických buněčných membrán a pomáhá při přenosu informací mezi mozkovými buňkami. Lidský organismus si ji však sám nedovede vyrobit.

Pozor na onemocnění štítné žlázy

Mořské ryby jsou přirozeným zdrojem jódu, který je nepostradatelný pro správné fungování organismu. Když je ho v těle nedostatek, může se projevit porucha štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že tato žláza produkuje hormony, které ovlivňují činnost dalších orgánů, jde o závažné onemocnění. Štítná žláza si ukládá zásoby jódu i pro případ, že jeho přísun do organismu bude výrazně omezen či zcela přerušen. Pokud z nějakého důvodu omezíte příjem jódu, štítná žláza je schopná regulovat svoji funkci ještě několik měsíců, avšak poté přestává správně fungovat a není schopná vytvářet organismu potřebné hormony. Kromě mořských ryb, řas a mořských plodů obsahují jód také čerstvé třešně a višně.

Jód pomáhá při problémech s početím

Příjem jódu je zvlášť důležitý pro ženy, které chtějí otěhotnět. Pokud mají látky nedostatek, mohou mít problémy s početím. Jód také hraje zásadní roli při vývinu plodu v děloze. Pokud se ho embryu nedostává, hrozí zastavení mentálního vývoje a děti následně mohou trpět kretenismem. Dříve šlo o častou nemoc zejména ve vnitrozemí kontinentů. Od začátku 20. století se ji však podařilo ve vyspělém světě vymýtit za pomocí jodizování soli. „Obyvatelé vnitrozemí mají dvě možnosti. Buď dostatečně jodovat potraviny běžné spotřeby, nebo více konzumovat mořské ryby. U nás se většina jodizovaných ingrediencí používá na výrobu uzenin, jejichž celkový dopad na lidské zdraví je spíše negativní, proto se zdá logičtější vsadit na rybí maso. Kromě jódu a omega-3 nenasycených mastných kyselin obsahují i kvalitní bílkoviny,“ radí Marek Sedlák z restaurace Nordsee. Podle České endokrinologické společnosti by měl člověk přijmout 150 až 170 mikrogramů jódu denně. Těhotné či kojící ženy by tuto dávku měly navýšit na 250 mikrogramů. Nastávajícím maminkám se pak doporučuje konzumace potravinových doplňků. Nikdy by je však neměly vybírat samy. Volbu by měly přenechat na svém lékárníkovi, aby nedošlo ke tvorbě přebytku jódu ve štítné žláze a její následné hyperfunkci.

Tryptofan navodí dobrou náladu

Pravidelné zařazení ryb do jídelníčku také napomáhá dobré náladě. Maso totiž obsahuje esenciální aminokyselinu tryptofan, která se v těle přemění na hormon dobré nálady serotonin. Proto se po tryptofanu člověk cítí stejně příjemně jako po konzumaci čokolády. I kakaové boby totiž tuto aminokyselinu obsahují. Na rozdíl od čokolády je však rybí maso vhodné i při redukční dietě. Obsahuje málo kalorií a jeho tuku se není třeba bát. Jak jsme už zmiňovali, omega-3 mastné kyseliny jsou prospěšné. Při hubnutí by se však lidé měli vyhýbat smažené obalované rybě. Vhodnější je úprava v páře, dušení nebo šetrné pečení. Tryptofan se také podílí na produkci hormonu melatoninu, který je zodpovědný za klidný a hluboký spánek.