Léto je tady a s ním přichází čas dovolených, slunce a opalování. V souvislosti s tím si lidé pokládají celou řadu otázek. Je slunění zdravé? Jak se mám správně opalovat? Můžu se opalovat stejně doma v České republice jako na dovolené u moře? Odpovědi přináší rozhovor s Michalem Kárychem, předsedou České asociace zdravého opalování.
V médiích se často setkáváme s tvrzením, že opalování není zdravé. Je to pravda?
Vše záleží na způsobu, jakým se opalujeme. Pravidelné mírné vystavování kůže slunečnímu záření je velice prospěšné a pro zdraví nezbytné. Správným opalováním si kůže za pomoci pigmentace a ztluštění pokožky zvyšuje přirozenou ochranu před spálením a vytváří tolik potřebný vitamin D. Ten je důležitých pro mnoho tělesných procesů. Je zásadní pro zdravé kosti a pohybový aparát, pozitivně ovlivňuje duševní zdraví, pomáhá předcházet kardiovaskulárním, autoimunitním a psychickým onemocněním, a navíc pomáhá snižovat riziko vzniku rakoviny. Z těchto důvodů je pro nás sluneční záření nesmírně důležité. Musíme ho ale využívat rozumně a opalování nepřehánět. Nadměrné množství slunečního záření totiž může naši kůži poškodit.
Je nějaké základní pravidlo, které bychom při opalování měli dodržovat?
Vždy bychom měli mít na paměti zásadní rozdíl mezi opálením a spálením kůže, protože se jedná o dva zcela rozdílné procesy. Opálení je přirozený proces, který kůži nepoškozuje, ale pomáhá ji chránit před spálením. Naopak spálení, obzvláště pokud je velmi intenzivní či opakované, může kůži poškodit a je třeba se mu vždy vyvarovat. Vše je o umírněnosti.
Jak bychom se tedy měli správně opalovat?
Je to velice jednoduché. Důležité je nechat kůži postupně zvykat na UV záření. Měli bychom přizpůsobit dobu opalování typu kůže a intenzitě slunečního záření a postupně tento čas prodlužovat. Nechráněnou kůži smíme vystavovat UV záření pouze po tak dlouhou dobu, po kterou je schopná se chránit sama. Poté bychom měli vyhledat stín nebo kůži chránit jinými prostředky, mezi něž patří například vhodné oblečení či krém s dostatečným SPF. Před odjezdem dovolenou je velice dobré v dostatečném časovém předstihu nechat kůži postupně zvykat na UV záření venku na slunci nebo v soláriu. Můžeme tak výrazně snížit riziko spálení a poškození kůže.
Čeho bychom se tedy měli při opalování vyvarovat?
Vždy bychom se měli vyhnout spálení a nadměrnému opalování. Neměli bychom kůži nárazově vystavovat vysokým dávkám UV záření a neměli bychom chtít během krátkého časového období, například o dovolené, získat co nejtmavší opálení.
Mohou se všichni lidé opalovat stejným způsobem? Nebo existuje nějaký rozdíl ve způsobu opalování, například u osob se světlou pletí oproti těm s tmavou?
Rozdíl tu samozřejmě je. Každý člověk má v kůži jiné množství kožního pigmentu melaninu, který chrání organismus proti nadměrnému množství UV záření. Tmavá pokožka produkuje melanin rychleji, proti tomu velmi světlá kůže ho vytváří velmi málo. Pokud tedy máme světlejší kůži, měli bychom se vystavovat menšímu množství UV záření a neměli bychom se snažit dosáhnout co nejtmavšího opálení, ale rozumného a přirozeného. Z tohoto důvodu je dobré znát typ své kůže. Takzvaný fototyp vyjadřuje citlivost kůže na UV záření. Určuje se podle reakce neopálené kůže na první expozici jarnímu nebo časně letnímu polednímu slunci. Tato reakce většinou odpovídá pigmentaci kůže, barvě očí a vlasů. Existuje celkem šest skupin podle citlivosti na UV záření, ve střední Evropě rozlišujeme čtyři základní fototypy. Čím světlejší má člověk pokožku, vlasy a oči, tím nižší je číslo kožního fototypu. První typ má velmi světlou kůži, vždy se spálí a nikdy se neopálí. Naopak třeba čtvrtý typ má pokožku světle hnědou, ke spálení u něj dochází zřídka a opálí se velmi snadno. Čím tmavší je druh naší kůže, tím déle ji můžeme nechráněnou vystavovat UV záření.
A co rozdíly mezi lokalitami? Bude způsob opalování u moře stejný jako opalování doma v České republice?
Určitě ne. Většina z nás cestuje na letní dovolenou k moři do jižních zemí, kde je intenzita slunečního záření 2x až 3x vyšší než u nás. Na to nejsme zvyklí, proto může snadno dojít ke spálení kůže. Z toho důvodu musíme být na dovolené velmi opatrní a měli bychom se na ni předem připravit. Další problém spočívá v tom, že většina z nás tráví na dovolené u moře poměrně krátký časový úsek, obvykle jeden až dva týdny. Za tu dobu se často chceme co nejvíce opálit. Navíc pokud dojde v této době ke spálení, nenecháváme kůži dostatečně dlouhou dobu odpočinout, aby se mohla zregenerovat. A to je velice špatně.
Pokud se tedy nechceme spálit, měli bychom používat krém s dostatečným ochranným faktorem?
SPF produkty bychom měli používat vždy, když hrozí spálení kůže. Naše kůže je schopna se po určitý čas chránit před spálením sama. Po uplynutí tohoto času bychom měli buď slunění ukončit, nebo se začít chránit. Jako ochrana před spálením může vedle SPF produktů posloužit také oděv. Výši ochranného faktoru u SPF produktů určíme na základě typu naší kůže, stupně opálení a intenzity slunečního záření. Čím světlejší je tedy náš fototyp a čím vyšší je intenzita UV záření, tím vyšší ochranný faktor bychom měli použít. Číslo faktoru udává, kolikrát déle můžeme pobývat na slunci oproti době, po kterou je kůže schopná se chránit sama.
Pokud tedy patříme například do fototypu číslo 3 a před odjezdem do Chorvatska jsme neměli čas se připravit na opalování, měli bychom postupovat jak?
V letní poledne je v Chorvatsku u hladiny moře maximální UV index až 12, což odpovídá intenzitě erytémové účinnosti 0,3 W/m2. Proto by ve výše popsaném případě neměl první pobyt na slunci pro neopálenou kůži přesáhnout 6 minut. Pokud se důkladně namažeme ochranným krémem s SPF 30, doba pobytu se prodlouží na 180 minut, tedy 3 hodiny. Při použití SPF 50 se již můžeme slunit plných 5 hodin. Pokud se nám však podaří připravit svou kůži na dovolenou například v soláriu, prodlouží se doba prvního pobytu na slunci až na 20 minut. Při použití SPF 30 pak bezpečná doba slunění odpovídá 10 hodinám. V každém případě je však nutné mazání opakovat, protože krém se může setřít nebo smýt ve vodě.