Zatímco  první  kopačky  či  balerínky  pro  svou  ratolest rodiče  vybírají  s rozvážností,  nákupu  školních  přezůvek obvykle  příliš  pozornosti  nevěnují.  Průměrný  prvňák,  který  navštěvuje  i  družinu,  přitom  stráví  v  této  obuvi  až osm hodin denně. Následky nepromyšleného nákupu bačkůrek do školy tak mohou být ze zdravotního pohledu nedozírné. V následujícím článku proto poradíme, jak vybrat zdravé a pohodlné školní přezůvky.

Víte, že… Podle lékařských statistik se 99 % dětí narodí se zdravými chodidly a většina deformit dětských chodidel vzniká špatným obouváním. Až  třetina  školáků  nastupuje  do  první  třídy  s poškozenými  chodidly.  Ačkoliv  se  právě  přezůvky  podílejí  na zdravém vývoji chodidla školáka nejvíce, rodiče jim často věnují jen minimální pozornost.

Dětské chodidlo je poddajné, důležité je vyšlápnout mu ten správný tvar

Lidské chodidlo se skládá z 26 kostí a 33 kloubů. Chodidlo a klenba nohy poskytují tělu oporu a umožňují bezbolestný a neomezený  pohyb.  Zdravé  děti  se  narodí  s již  vytvořenou  příčnou  i  podélnou  klenbou.  Všechny  kosti  a  chrupavky v dětské noze jsou ale velmi měkké a tvárné. „Pro řadu rodičů může být zrádné, že klenbu nohy u batolat a menších dětí nelze pozorovat, protože je obalena ochrannými tukovými polštáři. Správný tvar chodidla tak často neřeší, protože není na první pohled zřetelný. To je však samozřejmě chyba,“ upozorňuje na častý nešvar Tomáš Jurák ze společnosti Coqui, která na tuzemský trh dodává certifikovanou dětskou obuv. O dětskou nohu by měli rodiče pečovat už od prvních krůčků. Nejpozději  do  čtvrtého  roku  života  totiž  začnou  ochranné  bezpečnostní  polštáře  mizet,  a  proto  je  nutné  správný  vývoj chodidla lépe chránit. Následky špatné péče a nevhodného obouvání dětí se mohou projevit v podobě syndromu ploché nohy, deformit prstů či otlaků. Ty mohou v dospělosti vyústit v nesnesitelnou bolest při chůzi a artrotické změny, které si mnohdy žádají operativní a dlouhodobou léčbu.

Správná velikost a tvar přezůvek zabrání deformacím

Ideální  dětské  přezůvky  musí  dítěti  ponechat  prostor  pro  růst  chodidel.  Vhodná  obuv  by  proto  měla  mít  takzvaný nadměrek,  tedy  volný  prostor  mezi  špičkou  boty  a  palcem  nohy.  „Ideální  bota  by  měla  mít  kulatou  špičku,  dobře zafixovanou  oblast  paty  a  nadměrek  10  až  15 milimetrů. Většina rodičů  měří  nadměrek  tak,  že  dítěti  boty  obují  a následně stlačením prstu přes botu zjistí, zda je v ní dostatek místa. Děti však mnohdy při tomto měření prsty v botě reflexivně skrčí. Proto obuvníci doporučují chodidlo a nadměrek měřit na šabloně, která je dostupná v každé kvalitní prodejně,“ vysvětluje  Tomáš  Jurák  ze  společnosti  Coqui.  Šířku  obuvi  by  měli  rodiče  zkoušet  hlavně  v oblasti  prstních kloubů. Úzké boty způsobují otlaky, v širokých naopak dětská noha klouže dopředu a dochází tak ke zhmoždění prstů. Pozornost by měli rodiče věnovat i tomu, jak dítě bačkoru obouvá. Pokud s nazouváním boty zápasí již v prodejně, mělo by  vyzkoušet  obuv  jinou.  V  opačném  případě  hrozí,  že  bude mít  při  obouvání  ve  škole  problémy,  případně  boty neopatrnou manipulací brzy zničí. Když se navíc dítě obuje špatně, může i kvalitní obuv způsobit problémy. Prodejci bot také doporučují zkoušení obuvi v odpoledních hodinách, kdy je dětská noha vlivem fyzické aktivity objemnější.

Materiál a vnitřní stavba bot ovlivňují pohodlnost i hygienu

Většina ortopedů doporučuje nošení přezůvek, které mají anatomicky tvarovanou stélku. Ta bohužel ve většině levných bačkůrek chybí, a proto ji občas rodiče nahrazují dokupovanými ortopedickými vložkami. Podle průzkumů tak nosí vložky do  bot  již každé šesté  dítě. Do  většiny bot  však  stélky  nepasují, nedrží v nich,  a dětskému chodidlu tak spíše škodí. U přezůvek by si rodiče měli všímat také materiálu.  Podešev boty by měla být pružná, a to především ve středu chodidla. Podpatek a opatek by měly být naopak tužší, aby tlumily nárazy a poskytly dětem oporu při pobíhání během přestávek. Velmi  důležitou vlastností bot je i jejich schopnost odvádět vlhkost a zamezovat množení mikrobů. „Zhruba po třech až čtyřech hodinách začnou při nošení bačkor vlivem vlhkosti a tepla vznikat podmínky pro rozvoj plísní. Rodiče by proto děti měli obouvat do prodyšných bot nebo do sandálků s otvory a mikrobiální úpravou,“ upozorňuje Jurák. O vhodnosti materiálu  mohou  napovědět  i  různé certifikace. Obuv  může  mít  například  certifikaci  na  protiskluzovost,  neméně podstatná  je  i  certifikace  nezávadnosti  materiálu.  Levné  náhražky  plastových  sandálů  a  bačkor  bez  certifikace  bývají vyrobené  z materiálů  obsahujících  ftaláty.  Ty  jsou  zdraví  škodlivé  a  zvyšují  riziko  alergií  a  astmatu.  Při  dlouhodobém kontaktu s ftaláty hrozí i neplodnost a hormonální poruchy.