Single domácností přibývá. Mění se i způsob stravování, Češi upřednostňují hotová jídla

Způsob života současné české populace se rapidně mění. Podle odborníků Češi stále více upřednostňují alternativní formy soužití. Jednou z nich je i takzvaná single domácnost neboli domácnost tvořená jednou osobou. Tento způsob bydlení přitom využívají nejen mladí ekonomicky aktivní lidé, ale i senioři. Dnešní životní styl se navíc odlišuje i způsobem stravování. Lidé si přestávají sami vařit, kupují si předem připravená, hotová jídla. Díky tomu vzrostla poptávka po plastových obalech během posledních pěti let o více než 15 %.

Podle výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů žije v České republice více než 1,2 milionů osob samostatně jako jednotlivci v domácnostech. Nejvyšší podíl domácností jednotlivců převažuje v Praze, v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nejnižší počet se naopak vyskytuje na Vysočině a ve Zlínském kraji, tedy v ekonomicky slabších regionech s horší dopravní dostupností, občanskou vybaveností a s vysokou mírou tradiční hodnoty rodiny. „Vzhledem ke stárnutí populace tvoří nejpočetnější skupinu jednočlenných domácností právě senioři, zejména ovdovělé ženy. Skupina seniorů přitom představuje více než třetinu všech domácností jednotlivců,“ uvedla Pavlína Habartová z Českého statistického úřadu, který provádí Sčítání lidu, domů a bytů. Za posledních deset let však podle ní významně vzrostl podíl lidí v mladších věkových skupinách, takzvaných singles, kterých je v současnosti více než 300 tisíc. „Ve skupině singles naopak převažuje podíl svobodných mužů jednotlivců, který dosáhl téměř jedné pětiny všech domácností jednotlivců,“ doplnila Habartová.

Nárůst single domácností souvisí s vyšší dostupností bytů a obecným porevolučním demografickým chováním, které je v Česku patrné od počátku 90. let 20. století. „Mezi jeho hlavní projevy patří pokles úrovně plodnosti, odkládání mateřství do vyššího věku, nárůst různorodosti v životních drahách a formách soužití a s tím spojené stárnutí populace,“ vysvětlila Pavlína Habartová. Kromě demografického chování se mění i celkový životní styl společnosti. „Pracovní doba se v současnosti stále prodlužuje a lidé mají méně času na jídlo. Díky tomu roste poptávka po hotových jídlech a občerstveních,“ řekla mluvčí společnosti Globus ČR Pavla Hobíková.

Podle odborníků spotřebují lidé, kteří bydlí sami, až o 42 % více obalů než vícečlenné domácnosti, neboť daleko častěji používají hotové výrobky. Tento trend potvrzují i tuzemští výrobci a dodavatelé obalových materiálů. „Během posledních pěti let se zvýšila poptávka po plastových miskách o více než 15 %,“ sdělil Bohdan Daněk, výrobní ředitel společnosti Blatinie, která se zabývá výrobou plastových obalů a technologií balení určených pro různá odvětví průmyslu. „Stravování formou hotových pokrmů je přitom pohodlné, rychlé a levné. Jednoporcová jídla jsou během několika minut připravena ke konzumaci. Likvidace obalů navíc probíhá ekologicky, v souladu s ochranou životního prostředí,“ doplnil Daněk s tím, že trend nákupu hotových jídel nevyužívají pouze mladí pracující jedinci, ale i senioři, kteří si balené pokrmy objednávají nejen na víkend. Velkou výhodou těchto jídel je jejich prodloužená trvanlivost, která umožňuje lidem nakoupit sortiment hotových jídel předem a pak si těsně před konzumací vybrat jídlo, na které mají zrovna chuť či náladu.

Příčina zvyšujícího se počtu single domácností je podle sociologů spjata se změnami životních fází. „Po klasické fázi mládí, která byla charakteristická přípravou na povolání a výdělkem prvních peněz, následovala fáze dospělosti a středního věku. V ní bylo typické uzavřít sňatek, založit si vlastní rodinu a domácnost a vychovat děti. Dnes již přibylo stádium, takzvané dospělé mládí, v němž lidé žijí bez rodinných závazků, jak je typické pro mládí, ale se zdroji, typickými pro střední věk,“ upřesnil sociolog Ivo Možný. „Lidé se tedy odstěhují od rodičů a založí jednočlennou domácnost, kterou sice často sdílejí s partnery v krátkodobějších svazcích, které však nejsou orientované na založení rodiny. Tento okamžik se za poslední dvě desetiletí odsunul zhruba o šest let a u asi čtvrtiny lidí nikdy nenastane,“ uzavřel Možný.