Komentář: Problém stáčení kilometrů může být konečně vyřešen, ministerstva mají dobře našlápnuto

Problematika stáčení počitadel ujeté vzdálenosti u aut, takzvaných odometrů, je celoevropským problémem. Průměrné roční škody vzniklé kupujícím se šplhají na 5,5-9,6 miliard eur. Podobná škoda, avšak v českých korunách, vzniká i občanům naší země. Ministerstvo dopravy ČR proto přišlo v rámci semináře „Právní rámec možností ověřování původu a historie vozidla“ s vítanou iniciativou zveřejňovat záznamy stavů odometrů z informačního systému STK.

Slovensko může jít dobrým příkladem

K objektivnímu posouzení však pouze tyto údaje nestačí. Jejich hlavní nevýhodu totiž představuje fakt, že se zaznamenávají až po prvních 4 letech a následně v intervalu 2 let. To znamená, že pro vozidla mladších 4 let neexistuje v systému STK žádný údaj. Přitom právě v této věkové kategorii vozidel jsou škody v důsledku stáčení kilometrů největší. Dva roky představují rovněž velice dlouhé období, během kterého je možné odometr stočit několikrát. Proto se jeví jako vhodné zapisovat stavy najetých kilometrů i v průběhu tzv. evidenčních kontrol při každé změně držitele vozidla.

Podobný systém již existuje několik let na Slovensku, kde si zájemce může zcela zdarma na stránkách www.ko.sk ověřit stav odometru a další údaje, včetně měřené tloušťky laku. Stačí pouze zadat VIN. Pro představu, jaký je rozsah poskytovaných údajů na Slovensku v rámci tohoto systému, stačí vložit do vstupního pole VIN WVWZZZ1KZ5P030778.

Evropská praxe slaví úspěch

Možností řešení situace je zapojit do sběru dat o stavu najetých kilometrů krom státu i další partnerské organizace. Například v Belgii funguje od roku 2006 model Car-pass, zajišťovaný neziskovou organizací s účastí státu. Ta sbírá data o stavu kilometrů od servisů, pneuservisů, leasingových společností, pojišťoven či prodejců ojetých vozidel. Stavy odometrů se tak zaznamenávají po každém servisním zásahu, nehodě či poskytnuté asistenci. Po pouhých 2 letech provozu zmíněného systému bylo množství stáčených kilometrů redukováno z 8,6 % prokázaných manipulací na pouhé 0,2 %.

Podobnou cestou se vydaly i Lucembursko, Německo, Francie či Nizozemí, které v rámci projektu EUCARIS vytvořily celoevropskou pracovní skupinu MileAge na vládních úrovních. Ta pomocí standardního komunikačního rozhraní vyměňuje údaje i mezi národními centrálními registry vozidel. V důsledku je pak možné zjišťovat stavy najetých kilometrů u dovážených vozidel mezi členskými státy EU. Uvedená výměna informací již v současné době funguje mezi zeměmi Beneluxu.

Tresty nestačí, nutná je dostupnost informací a prevence

Ideální systém eliminující podvody s automobily by měl sbírat nejen stavy odometrů, ale také datum první registrace, výsledky STK, počet majitelů vozidla v časových obdobích, datum dovozu vozidla ze zahraničí, zemi původu či statusy vozidla, tedy například zda se jedná o vozidlo provozované, odcizené a podobně. Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů nejsou tyto údaje v konfliktním zájmu s osobními údaji, proto je možné, aby byly dostupné veřejnosti.

Jak ukazuje dlouholetá zahraniční praxe, v boji s přetáčením odometrů není možné se zaměřovat pouze na trestní postihy. Problém spočívá především ve faktu, že samotné přetáčení není technicky zjistitelné, a proto podle zákona není možné za něj uložit trest. Důležitá je tedy v prvé řadě prevence takových podvodů a hlavně přístup široké veřejnosti k nezbytným, a především garantovaným údajům, u nichž je patrná i zodpovědnost při vkládání dat.

Roman Rak, jednatel společnosti Iris Ident, s.r.o.