Praktický lékař bývá prvním člověkem, kterému pacient řekne o dlouhodobé únavě, nespavosti nebo třeba bušení srdce. Protože jej lékař zná řadu let, může si všimnout změn dříve, než je sám pacient začne spojovat s psychickým stavem. Zná také jeho tělesná onemocnění, rodinnou situaci a další okolnosti, které mohou při hledání příčiny obtíží pomoci. 

„Pacient mnohdy přichází do ordinace praktika s únavou, špatným spánkem, svalovým napětím, zhoršeným soustředěním, špatným zažíváním nebo třeba s bolestí zad či hlavy,“ vysvětluje psychiatr MUDr. Matěj Kasal z Mindwell. „Byla by chyba automaticky tyto potíže připisovat psychice. Pokud však tělesná onemocnění postupně vyloučíme, je potřeba psychické pozadí potíží zvážit.“ 

Vazba mezi tělesným a duševním zdravím je totiž podle lékaře velmi silná a hranice mezi nimi mnohem méně ostrá, než si myslíme. Psychické obtíže se mohou projevovat tělesně a tělesné onemocnění může zásadně ovlivnit psychiku. „Člověk s depresí může přijít k lékaři kvůli únavě a bolestem zad, stejně jako člověk s chronickým tělesným onemocněním může postupně rozvinout úzkost nebo depresi,“ objasňuje lékař. 

Praktik může rozpoznat problém a u lehčích případů zahájit léčbu

Stres, úzkost nebo dlouhodobé přetížení mohou ovlivňovat fungování organismu a vyvolávat či zhoršovat tělesné obtíže. Bolest hlavy způsobená stresem proto není „vymyšlená“. Stejně skutečné jsou i bušení srdce nebo zažívací potíže, které mohou vyvolat úzkost. „Například u deprese mohou být tělesné příznaky natolik výrazné, že pacient přichází především kvůli nim a pokles nálady nepovažuje za hlavní problém. I proto mohou úzkostné a depresivní poruchy zůstat určitou dobu nerozpoznané,“ upozorňuje MUDr. Kasal.

Právě praktický lékař může i skrze tělesné příznaky jako první zachytit běžné úzkostné a depresivní potíže, posoudit jejich závažnost, vyloučit tělesné příčiny a u lehčích a středně závažných stavů rovnou zahájit léčbu.  „Ideální model podle mě není takový, že praktik pacienta automaticky odešle na psychiatrii a tím jeho role končí. Mnohem lépe funguje princip sdílené péče, kdy praktický lékař zachytí problém, provede základní diagnostiku a je sám schopen řešit lehčí a nekomplikované stavy,“ nastiňuje psychiatr.  „Pro spolupráci je však podstatné, aby měl praktický lékař snadný přístup k odborníkům z oblasti duševního zdraví a možnost s nimi rychle probrat další postup.“ 

Nejde o přenesení práce na praktiky, ale o propojený systém

Nemělo by jít o rozhodování mezi praktikem nebo psychiatrem či přenesení práce psychiatrů na praktické lékaře, ale o systém, ve kterém na sebe jednotlivé úrovně péče plynule navazují. S tím, že část péče má probíhat právě u praktika, ostatně počítají i moderní systémy péče o duševní zdraví. Ukazuje se, že propojení mezi primární péčí a specialisty může výsledky léčby deprese a úzkostných poruch zlepšovat. 

„Psychiatrická péče je pak důležitá především tehdy, když je diagnostika nejasná, potíže jsou závažné a komplikované, běžná léčba nezabírá nebo hrozí například riziko sebevraždy,“ říká lékař. „Pokud však dnes nemáme stupně péče propojené, snaží se i pacient s lehkými obtížemi dostat rovnou ke specialistovi. Psychiatrické ambulance se potom plní případy, které by mohly být bezpečně léčeny jinde.“ 

Čekání na odborníka by nemělo být bez pomoci a podpory

Dostupnost psychiatrických ambulancí se v Česku liší podle regionu i konkrétní ordinace. Problémem však může být už nalezení ambulance, která ještě přijímá nové pacienty. „Pokud člověk čeká na psychiatra několik týdnů nebo měsíců, nemělo by to znamenat, že bude po tuto dobu zcela bez adekvátní péče. V mezičase se tedy může pacient obrátit na praktického lékaře nebo využít dostupnou formu péče o duševní zdraví,“ radí psychiatr. 

Jednou z možností je dnes v Česku digitální terapie Mindwell, která vychází z principů kognitivně-behaviorální terapie a její programy pro úzkost, depresi či OCD jsou jako jediné v Česku plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Tato forma může představovat vhodnou pomoc pro ty, kteří se potýkají s mírnými až středně závažnými úzkostnými či depresivními obtížemi. Výhodou je, že pacienti mohou zahájit terapii prakticky ihned a z domova, bez nutnosti dojíždění. „Žádanku pro zapojení do terapie může vystavit právě praktický lékař, který vyhodnotí, zda je tato forma péče pro pacienta vhodná,“ vysvětluje Matěj Kasal. Pokud se však objeví u pacienta riziko sebevraždy, psychotické příznaky, sebepoškozování nebo nebezpečí pro něj i okolí, je potřeba vyhledat akutní psychiatrickou pomoc.

Správně nastavený systém uvolní psychiatrům ruce

Kdyby systém spolupráce mezi praktickými lékaři a odborníky na duševní zdraví fungoval, umožnilo by to psychiatrům věnovat se složitějším případům. Ty vyžadují čas, který v aktuálním nastavení mnohdy schází.  „Nedostatek času nejvíce dopadá na to, co se nedá jednoduše změřit nebo vyšetřit. Zjistit během jedné krátké návštěvy, že za nespavostí stojí měsíce narůstající úzkosti, problémy v rodině nebo začínající deprese může být opravdu obtížné,“ vysvětluje lékař s tím, že v psychiatrii je rozhovor jedním ze základních diagnostických nástrojů. „Zajímá nás, co člověka přivádí, jak spí, jak dlouho má obtíže, jak funguje v práci a vztazích, jaké má tělesné nemoci nebo jakou pomoc by sám chtěl. Diagnóza není rozsudek, ale pracovní nástroj, který pomáhá nastavit vhodnou léčbu.“

Návštěva psychiatra však automaticky neznamená předepsání léků, čehož se podle lékaře řada lidí předem obává. Někdy je vhodnější terapie, změna režimu, řešení životní situace nebo kombinace těchto nástrojů. „Byl bych rád, kdybychom duševní zdraví přestali vnímat jako něco, co začíná až za dveřmi psychiatrické ambulance. Patří totiž do běžné medicíny, podobně jako krevní tlak nebo diabetes,“ uzavírá lékař. 

Jak se tlak podepisuje na samotných psychiatrech si můžete přečíst zde.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Až 7 % zaměstnanců neobědvá. Jídlo si zapište do kalendáře stejně jako poradu

V kolik budete zítra obědvat? Pokud upřímná odpověď zní „až bude čas“, možná patříte k lidem, kterým pracovní den pravidelné jídlo příliš neusnadňuje. Podle aktuálního průzkumu Barometr FOOD z letošního roku totiž přibližně 7 % českých zaměstnanců během pracovního dne vůbec neobědvá. Přitom nejde o to, že bychom obecně jedli málo. Češi podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění nejčastěji jedí třikrát denně (44 % lidí), dalších 29 % dokonce čtyřikrát. Právě oběd ale může v pracovním shonu snadno ustoupit poradám, pochůzkám, rozvozu dětí na kroužky nebo jejich vyzvedávání ze školy. Zkuste si proto ráno otevřít kalendář a najít konkrétní okno, kdy budete mít na skutečné jídlo prostor. Pokud víte, že vás budou čekat schůzky nebo pochůzky přes celé poledne, počítejte s tím předem. Cílem není dokonalý harmonogram, ale situace, kdy o vašem obědě nerozhoduje akutní hlad a kdy nespořádáte první jídlo, na které cestou narazíte.

Nesázejte na nápis „fitness“. Sledujte, co skutečně jíte

Podzimní restart často doprovází snaha nakupovat zdravější potraviny. Jenže nápisy fitness, high protein nebo low fat samy o sobě kvalitu neurčují. Čtěte proto vždy složení, které vám ukáže, zda se skutečně jedná o kvalitní a funkční potravinu. U běžného jídelníčku je dobré myslet mimo jiné na zdroje bílkovin a vlákniny. „Lidé často nakupují očima. Na obalu vidí nápis protein nebo fitness a dál už výrobek příliš neřeší. Doporučil bych však vždy si přečíst, co produkt skutečně obsahuje a jak dlouhý je seznam ingrediencí. Pár vteřin navíc nad složením vám o potravině řekne více než velký nápis na přední straně,“ radí Erik Meldik, spoluzakladatel české značky Goated, která na trh dodává ready-to-drink proteinové mléko s obsahem 33 gramů proteinu, vlákniny a MCT tuků.

Svačinu plánujte dříve, než dostanete hlad

Svačina není povinnost, a ne každý ji potřebuje. Pokud ale pravidelně kolem čtvrté odpoledne zjišťujete, že máte hlad, a do večeře zbývají ještě tři hodiny, má smysl s touto situací počítat už ráno. Podle možností skladování může být praktickou variantou skyr nebo cottage s ovocem, zelenina s humusem, ořechy či třeba celozrnné pečivo s pomazánkou. „Pokud víte, že vás čeká den na cestách, za volantem nebo ve spěchu, vybírejte variantu, která odpovídá vašim možnostem. Nejde přitom o to zahnat každý náznak chuti k jídlu. Smyslem je mít funkční řešení pro opakující se situaci, místo abyste pokaždé spoléhali na to, co bude zrovna dostupné,“ říká Erik Meldik. Současně je třeba brát v potaz, že i dobře nastavený režim občas selže. Ráno zaspíte, porada se protáhne, obědová restaurace je plná a odpoledne musíte rovnou vyrazit pro děti. Proto se vyplatí mít v záloze plán B v podobě funkční svačiny.

Polovinu talíře by měla zabírat zelenina a ovoce

Podle údajů Státního zdravotního ústavu Češi dlouhodobě nedosahují doporučení denní spotřeby ovoce, zeleniny, luštěnin a mléčných výrobků. A naopak jedí mnohem více živočišných tuků, masa, soli a jednoduchých cukrů, než by měli. Neznamená to, že musíte od října kompletně měnit jídelníček. Stačí zařadit jednoduché pravidlo: váš talíř byl měl obsahovat z poloviny zeleninu a ovoce (s převahou zeleniny), čtvrtinu talíře by měly zabírat bílkoviny (libové maso, ryby, luštěniny, vejce…) a zbylou čtvrtinu pak kompletní sacharidy (brambory, batáty, celozrnné pečivo…). Nemusíte se bát ani zdravých tuků, které jsou důležité pro správnou funkci hormonů nebo vstřebávání vitaminů. Sůl není nepřítel, když je jí však příliš, není to ideální. Doporučený je příjem 1 čajové lžičky denně, ovšem pozor, počítá se i sůl ukrytá v pečivu, uzeninách nebo hotovkách.

Večer věnujte dvě minuty jídelníčku na další den

Meal prep nemusí znamenat nedělní odpoledne strávené nad deseti krabičkami. Bohatě postačí dvě minuty večer a rychlý pohled na to, co vás čeká následující den. Kde budu v době oběda? Budu mít mezi hlavními jídly dlouhou pauzu? Čeká mě sport, cestování nebo jiná změna běžného režimu? Podle odpovědí si pak připravte jídlo, svačinu nebo alespoň záložní plán pro případ, že nebude čas na nic. Smysl takového plánování podporují i výzkumy. Například studie z roku 2017 zjistila, že lidé, kteří si jídlo plánovali, měli pestřejší jídelníček a častěji se drželi výživových doporučení. Nejde přitom o to sestavit si dokonalé menu na celý týden. Mnohem praktičtější je odstranit část rozhodování z okamžiků, když už na ně nemáte čas ani energii. Zatímco dětem večer chystáte aktovku a svačinu na další školní den, věnujte pár okamžiků také vlastnímu zítřku.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Dejte barvě druhou šanci

„Zelená mi nesluší.“ Možná jste si něco podobného řekla po jednom nepovedeném nákupu a od té doby kolem této barvy v obchodech procházíte víceméně bez povšimnutí. Jenže mezi šalvějovou, lahvovou, mentolovou nebo mátovou je obrovský rozdíl, skoro takový jako mezi pudrovou růžovou a sytou fuchsiovou. Proto se vyplatí dát barvě druhou šanci a pohrát si s jejími odstíny. Kromě toho, jestli vybraný odstín působí chladně nebo spíše teple, sledujte i další vlastnosti: kam patří na spektru světlosti a jak moc je intenzivní.

Světlost si můžete snadno představit na příkladu světle modré a námořnické. Sytost zase na tlumené šalvějové, která má nádech do šeda, a zářivě trávové zelené. Tyto vlastnosti se mohou různě kombinovat, takže i tmavší odstín může působit tlumeně. Při zkoušení vnímejte, jak odstín působí na vaši tvář. Vynikla? Rozsvítila se? Nebo ji oblečení úplně zastínilo? Pokud máte dojem, že vás daná barva spíše přebíjí, sáhněte po její jemnější variantě. Pokud na vás celek působí nevýrazně, zkuste naopak sytější tón. Někdy i drobná změna odstínu nebo světlosti dokáže barvu vrátit mezi vaše favority.

Totožná pleť, zcela jiný dojem

Možná jste si někdy všimla, že v tmavém tričku či svetru vaše pleť působí světleji než v tom světlejším. Tento efekt sledovali také vědci ve výzkumu z roku 2025. Použili 22 jednobarevných mikin v různých odstínech a zjistili, že tmavší oblečení skutečně zvýrazňovalo dojem světlejší pleti. Barva, její světlost a sytost přitom s pletí dokáže i jiné zázraky. Při nákupu trička, svetru nebo třeba šály si proto látku přiložte k obličeji a podívejte se, jak spolu barva a vaše tvář působí. Zvýraznily se vrásky, zarudnutí, nedokonalosti pleti, kruhy pod očima či akné? Nebo se pleť naopak opticky vyčistila a působí rovnoměrněji? Vynikly oči? Cítíte se v kombinaci dobře, líbí se vám výsledný dojem? Právě u kousků, které nosíte v bezprostřední blízkosti tváře se vyplatí odstín opravdu vyzkoušet. U bot, kalhot nebo kabelky podobné doporučení zdaleka tolik neplatí.

Podívejte se na obočí, vlasy i oči. Duhovka hraje zásadní roli

Dalším klíčovým vodítkem je rozdíl mezi tmavými a světlými prvky, tedy kontrast. Žena se světlejší pletí, tmavými vlasy a výrazným obočím má jinou barevnost než světlovláska, u níž oči, pleť i vlasy tvoří mnohem jemnější celek. To lze ostatně navázat i na oblečení. Vyzkoušejte, jak na vás působí tmavomodrý odstín spojený s bílou barvou a jak například tlumená modrá v kombinaci se světle šedou. První kombinace staví na výraznějším kontrastu, zatímco druhá na mnohem jemnějším přechodu. Volba se může měnit podle účesu i líčení. Při výběru odstínu však nezapomínejte na oči. Výzkum z roku 2023 přinesl zajímavé zjištění: při výběru barev oblečení ladících k ženské tváři hrála barva duhovky dokonce větší roli než barva pleti. K tvářím, které se pyšnily tmavýma očima, účastníci automaticky volili sytější, tmavší a teplejší tóny.

Výrazné kruhy nebo decentní pecka? Šperk umí změnit vyznění

Podobně jako s barvami oblečení můžete pracovat také se šperky, konkrétně s náušnicemi, které jsou bezprostředně poblíž obličeje. Drobné pecky, větší hladké kruhy, třpytivé kameny, zlato, stříbro, nebo rosegold? Každý typ přitahuje pozornost po svém. „Při výběru náušnic se vyplatí sledovat celý šperk. Malá ozdoba přiléhající k uchu může být jemným detailem, zatímco větší hladká plocha nebo několik třpytivých kamenů vytvoří mnohem výraznější akcent. Záleží také na tom, jak náušnice působí vedle účesu a oblečení,“ říká Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI, která se specializuje na originální stříbrné šperky bez obsahu niklu. K jemnému svetru si můžete vzít drobný šperk a podpoříte tak jeho nenápadné vyznění. Když naopak zvolíte výraznější náušnice, postavíte je do hlavní role. Všímejte si rovněž hry světla: hladký kov při otočení hlavy zachytí odlesk a kameny přidají třpyt. Šperk proto zkuste i v pohybu. „Někdy stačí si vlasy vyčesat nahoru a oblíbené náušnice najednou vyniknou úplně jinak. Při zkoušení se proto podívejte, jak působí nejen s vaší tváří, ale také s účesem,“ doporučuje Dominika Šťovíčková.

Začněte doma, před zrcadlem. A s tím, co už máte

Chcete si vyzkoušet malý barevný experiment? Pro začátek si vystačíte s tím, co už doma máte. U zrcadla v denním světle zkuste porovnat dva odstíny téže barvy. Může to být třeba světle a tmavě modrá nebo pudrová růžová s tou sytou. Neměňte osvětlení ani líčení, aby vynikl rozdíl. Jakmile vyberete odstín, který je pro vás vhodnější a ve kterém se cítíte lépe, začněte přikládat náušnice. Nejprve jemné, poté výraznější, klidně s kamínky. Zkuste si vlasy nechat volně a poté si je vyčešte z obličeje. Postupně si tak vytvoříte vlastní zásobu mnoha kombinací, po kterých můžete s klidnou duší a bez váhání sáhnout. Nicméně je důležité nezapomínat, že ačkoliv může barevná typologie velmi dobře napovědět, co vám bude slušet, poslední slovo má vždy váš osobní vkus.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Změna denního rytmu na podzim se může výrazněji projevit už ráno. Svítá totiž později, a protože načasování práce nebo školy se nemění, mnoho lidí vstává do tmy. Právě to může být háček. Části hypothalamu, které jsou zodpovědné za seřizování a nastavování našich vnitřních hodin, totiž zpracovávají signály v podobě denního světla. Pokud za okny panuje tma, naše tělo nedostane přirozený biologický signál, že je čas vstávat, přestože budík zvoní. 

„V organismu v tu dobu stále převládají procesy spojené se spánkem, jako například vyšší hladina melatoninu. Ráno se tak můžeme cítit rozlámaní a máme problémy se vstáváním,“ vysvětluje psychiatr Kryštof Kantor. „Citlivěji mohou reagovat lidé, kteří mají vrozenou tendenci vstávat později, nebo ti, co tráví většinu dne uvnitř. Pomoci může vystavit se dennímu světlu venku co nejdřív a udržovat pravidelný spánkový režim, a to i o víkendu.“ Pobyt venku je podle odborníků vhodné zařadit už do první části dne a využít příležitosti, kdy je denní světlo dostupné.

Podzimní posun času bývá snazší než jarní. Dočasně však může rytmus narušit

Letos se čas o hodinu zpět posune v noci ze soboty na neděli 25. října. Návrat ke standardnímu středoevropskému času podle psychiatra obvykle organismus zvládá lépe než posun času na jaře a rytmus se obvykle srovná asi do týdne. Přesto může být pro děti, seniory, lidi pracující na směny nebo ranní ptáčata představovat výzvu. S tím souhlasí i terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell. 

„Změna času skutečně může u některých lidí na nějaký čas narušit spánkový rytmus. Pomoci může pravidelnost, tedy vstávat a chodit spát ve stejnou dobu a nekompenzovat únavu vyspáváním o víkendu,“ radí odbornice. „Spánku také neprospěje řešení pracovních e-mailů před usnutím, scrollování nebo konzumace obsahu, který nás emočně aktivuje,“ objasňuje Jiřina Přikryl Maršálková. 

Obdobně působí i večerní akční film, kofein v pozdních odpoledních hodinách, těžká jídla navečer, odpolední zdřímnutí nebo alkohol před spaním. Podle odbornice je však důležité nedělat ze spánku další výkonový úkol. „Jakmile člověk začne večer sledovat hodiny a přemýšlet, kolik je hodin a kolik času mu zbývá do zazvonění budíku, může tím akorát zvýšit napětí,“ říká terapeutka. 

Omezení kontaktů a aktivit zhoršuje psychiku. Hrozí bludný kruh

Plíživým signálem, že člověk na podzim čelí psychické nepohodě, bývá postupná změna v jeho fungování. To se projeví třeba tak, že často ruší domluvená setkání, odkládá povinnosti, méně se věnuje pohybu nebo více času tráví pasivně doma. Jednotlivá změna sama o sobě nemusí znamenat problém. Pozornost si však zaslouží tehdy, když se podobných změn objevuje více, přetrvávají déle než dva týdny a začínají zasahovat do každodenního života. 

„Krátkodobé uzavření do sebe nám může přinést úlevu, dlouhodobě však přicházíme o činnosti a kontakty, které pomáhají naši psychickou kondici udržovat. To vede k horší náladě, která vyústí v ještě větší uzavření. Snadno se tak vytvoří bludný kruh,“ varuje Jiřina Přikryl Maršálková. 

Psychická nepohoda se přitom nemusí projevovat jen smutkem. Člověk může být podrážděný, hůře se soustředí, cítí vyčerpání nebo mu rychleji dojde se vším trpělivost. „Důležité je také si všímat, zda člověk dokáže prožívat radost a jeho nálada reaguje na to, co se kolem něj děje. Deprese jako klinická psychická porucha je stav, kdy pokleslá nálada nebo neschopnost vnímat potěšení trvá delší dobu,“ přibližuje psychiatr Kryštof Kantor s tím, že deprese může přijít v jakoukoli roční dobu. „Takzvané sezónní deprese ale často přicházejí právě na podzim.“ Situaci nenapomáhá ani chlad, kvůli kterému omezujeme setkávání s lidmi a jsme raději doma.

Podzim může zvýraznit zátěž, která se hromadila už dříve

Podle odborníků je důležité si uvědomit, že samotný podzim nemusí být vždy příčinou všeho, co prožíváme. Neplatí ani to, že se psychika musí automaticky zhoršit, ačkoliv to řada lidí v tomto ročním období očekává. Někdy však podzim může zvýraznit něco, co se už delší dobu hromadilo, jako dlouhodobý stres, nedostatek odpočinku nebo třeba přetížení. Proto je důležité zamyslet se nad tím, co se v posledních týdnech změnilo ve spaní, fungování, odpočinku a socializaci. Právě změna oproti obvyklému fungování může být důležitým signálem, že stojí za to své psychické kondici věnovat větší pozornost. 

Není přitom nutné čekat, až budou problémy skutečně závažné. U lehčích a středně těžkých potíží je jednou z možností digitální terapeutický program Mindwell založený na principech kognitivně-behaviorální terapie (KBT). „V případě indikace ošetřujícím lékařem je program plně hrazený zdravotní pojišťovnou. Terapii se pak lidé věnují z domova, vlastním tempem a s písemnou podporou terapeuta,“ nastiňuje terapeutka. „Metody KBT mohou pracovat například s mechanismem behaviorální aktivace, tedy postupného návratu k činnostem, které člověka těší a baví. V malých, přiměřených krocích. Díky tomu do života znovu zařazuje kontakty s druhými, příjemné prožitky a také pocit, že něco zvládá,“ dodává odbornice. 

Pokud se však objeví myšlenky na smrt či sebevraždu, výrazná beznaděj nebo člověk přestává zvládat základní péči o sebe, je namístě vyhledat osobní pomoc bez odkladu.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Využijte efekt nového začátku. Příchod podzimu a nový školní rok k němu vybízí

Začnu pravidelně cvičit. Přestanu vynechávat obědy. Budu si chystat svačiny. Podobná předsevzetí nemusí patřit jen k 1. lednu. Vědci popsali takzvaný „fresh start effect“ neboli efekt nového začátku. Po významných předělech, jako je začátek týdne, měsíce, roku nebo třeba semestru, lidé častěji vyhledávali informace o dietách, navštěvovali posilovnu a zavazovali se k plnění osobních cílů. Podobně tak může fungovat i příchod podzimu či začátek školního roku. Není však třeba proměnit restart v soutěž o co nejdelší seznam předsevzetí. Vyberte si jednu nebo dvě změny, které skutečně přirozeně zapadají do vašeho života, a buďte co nejvíce konkrétní. Namísto obecného „budu jíst zdravě“ si například stanovte, že nebudete v pracovní dny vynechávat oběd nebo že si ke každému jídlu dopřejete bílkoviny a zeleninu.

Zapomeňte na 21 dní. Nový návyk může vznikat několik měsíců

Možná jste slyšeli, že člověku stačí jednadvacet dní, aby si vytvořil a ukotvil nový návyk. Data jsou však podstatně střízlivější. Výzkum z roku 2024, který do systematického přehledu a metaanalýzy zahrnul celkem 20 studií, ukázal, že medián doby potřebné pro vytvoření nového návyku se pohyboval mezi 59 a 66 dny. Průměr pak činil 106 až 154 dní. Mezi jednotlivými účastníky přitom byly patrné propastné rozdíly – zatímco někomu stačily na osvojení návyku pouhé 4 dny, jiný potřeboval 335 dní. Ačkoliv se návyky mohou začít formovat již přibližně za dva měsíce, individuálně se velmi liší doba potřebná k jejich fixaci. Pokud tedy v říjnu stále musíte přemýšlet, zda si večer nachystat jídlo na další den, není to důkaz, že váš plán a systém nefunguje. Důležité je opakování, osobní volba i přípravné chování. Pomoci také může spojit si nový zvyk s něčím, co už automaticky děláte: nově si vždy po ranní kávě naplníte láhev s vodou, během čištění zubů uděláte 20 dřepů, po večerní přípravě věcí na další den si nachystáte také svačinu a podobně.

Nechtějte být dokonalí. Připravte si i plán B

Zdravá snídaně, krabička s obědem plným bílkovin a vlákniny a večer hodina ve fitku? Na papíře to vypadá jako krásný plán, přesto ale může ztroskotat při první nečekané poradě nebo nemocném dítěti. Místo režimu fungujícího jen v ideálních dnech si proto připravte i záložní varianty. Nemáte čas uvařit? Mějte připravené jídlo v mrazáku. Nestíháte svačinu? Zajistěte, že po ruce budete mít vždy něco rychlého a zdravého, co vám vytrhne trn z paty. Právě tyto záložní varianty a přípravné chování patří mezi faktory, které ovlivňují sílu vznikajícího návyku. „Často máme tendenci nastavovat si nový režim podle ideálního dne, kdy všechno stíháme a nic nás nezaskočí. Jenže takových dní zase tolik není. Jednou nestihneme oběd, podruhé máme schůzky ve škole, jindy není čas cvičit. Proto je důležité mít připravené funkční a jednoduché řešení, které nám pomůže zachránit situaci a nevzdat to při první komplikaci,“ říká Erik Meldik, spoluzakladatel české značky Goated, která na trh dodává ready-to-drink proteinové mléko s obsahem 33 gramů proteinu, vlákniny a MCT tuků.

Méně nových pravidel, větší šance na úspěch

Podzimní restart nemusí znamenat pět dní v týdnu ve fitku, každé ráno ledovou sprchu a sedmidenní meal prep, pokaždé s jiným receptem. Čím více změn si totiž na začátku naložíte, tím složitější bude nový režim udržet v okamžiku, kdy přijde první hektický týden. Místo snahy změnit všechno najednou proto začněte tím, co si můžete naopak usnadnit. Najděte si tři nebo čtyři rychlé obědy, ke kterým se můžete vracet, dvě snídaně, nad nimiž nemusíte ráno přemýšlet, a několik svačin, které můžete mít běžně po ruce. Nemusíte přitom každý týden zkoušet nový recept ani mít dokonale pestrý jídelníček každý jednotlivý den. Čerstvá data ostatně ukazují, že Češi zastávají poměrně tradiční režim: 44 % Čechů jí třikrát denně, dalších 29 % čtyřikrát. Šestkrát až sedmkrát týdně si doma připravuje snídani 66 % lidí, večeři pak 69 %. Nové návyky proto zavádějte postupně a tam, kde můžete ubrat rozhodování, přípravu nebo složitost, to udělejte. Podzimní restart nemusí znamenat, že od základu překopete celý život a nastavíte kompletně novou rutinu. Větší šanci mají drobnější konkrétní změny, které dokážete zopakovat i ve dny, kdy zaspíte, onemocníte nebo budete muset nečekaně trávit půl odpoledne v autě. Nový režim totiž nepotřebuje být dokonalý. Potřebuje být opakovatelný.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Přítomnost prezidenta Petra Pavla a ministra zahraničí Petra Macinky na Valném shromáždění OSN v New Yorku vedla u obou k výraznému nárůstu jejich pokrytí v anglickojazyčných médiích. V období od 21. do 25. září zaznamenala analýza česko-americké společnosti Newsmatics celkem 45 článků zmiňujících Petra Pavla a 41 článků, ve kterých se objevil Petr Macinka. Ve srovnání s jejich průměrným týdenním pokrytím šlo o nárůst o 85 procent u Pavla a o 241 procent u Macinky.

Z hlediska celkové mediální pozornosti se Česko během týdne Valného shromáždění OSN nemohlo měřit s velkými západoevropskými zeměmi, jako jsou Francie, Německo nebo Španělsko. Ve srovnání s podobně velkými státy střední Evropy se ale počet článků zmiňujících Česko pohyboval kolem průměru.

Obsah projevů nebyl hlavním tématem

Analýza zároveň ukazuje, že nárůst mediálního zájmu o české představitele nevytvářely především jejich projevy, ale ve značné míře další diplomatické schůzky a doprovodný program ve Spojených státech. 

„Z 45 článků, které Petra Pavla během sledovaných pěti dnů zmiňovaly, se 18 přímo věnovalo jeho působení na Valném shromáždění OSN a pouze sedm obsahu jeho projevu. Média v této souvislosti reflektovala zejména vyjádření k Rusku a mezinárodní bezpečnosti, umělé inteligenci, multilateralismu a roli OSN,“ popisuje Nevio Moreschi, analytik společnosti Newsmatics, která se věnuje monitoringu mediálního prostoru. 

Významnou část dalšího pokrytí tvořil jeho program mimo samotné zasedání OSN, zejména návštěva Nebrasky, setkání s tamním guvernérem a další schůzky a aktivity během pobytu ve Spojených státech.

Petr Macinka na rozdíl od prezidenta nevystoupil v hlavní rozpravě Valného shromáždění, ale přednesl projev na ministerském zasedání Komise OSN pro budování míru. Zde hovořil o podmínkách dlouhodobého míru a obnově zemí po skončení konfliktů.

Ani u něj však samotný projev nebyl hlavním zdrojem mediálního zájmu. Největší pozornost vyvolalo jednání ministrů zahraničí zemí V4 s Indií na okraj Valného shromáždění, během něhož představitelé Visegrádské skupiny podpořili indickou snahu o stálé místo v Radě bezpečnosti OSN. Toto jediné téma tvořilo přibližně 74 procent Macinkova pokrytí v daném týdnu.

Babiš v září nejsledovanější díky rozpočtu i Agrofertu

I přes výrazný nárůst mediálního zájmu o Pavla a Macinku během týdne OSN zůstal stejně jako v předchozích měsících nejsledovanějším českým politikem v anglickojazyčných médiích Andrej Babiš. Od 1. do 25. září se objevil ve 151 článcích, Petr Pavel ve 118 a Petr Macinka v 78.

„U Andreje Babiše byla zářijová medializace rozprostřená mezi několik výrazných témat. Anglickojazyčná média se věnovala především přípravě státního rozpočtu a sporům uvnitř vládní koalice, účasti na jednání V4, otázkám spojeným s Agrofertem a evropskými dotacemi a také jeho návštěvě Bulharska,“ nastiňuje Nevio Moreschi. 

V předchozím měsíci se pozornost zahraničních médií soustředila především na Babišova vyjádření k migrační politice EU, krizi v Ceutě a na ekonomické dopady sucha. V červenci pak mezi hlavní témata patřil summit NATO nebo obranné výdaje Česka.

Arménie i maskovaný muž

U Petra Pavla se v září zájem anglickojazyčných médií mimo účast na Valném shromáždění OSN koncentroval zejména na další prezidentovy zahraniční cesty a na setkání se zahraničními představiteli. Výraznou pozornost přinesla v první části měsíce například jeho návštěva Arménie.

Petr Macinka byl v prvním zářijovém týdnu v hledáčku anglickojazyčných médií zejména kvůli debatě o ruských hybridních útocích v Německu, přípravě státního rozpočtu a také kontroverzi kolem rozhovoru s maskovaným mužem, který se vydával za anonymního publicistu. „Před odjezdem na OSN řešila anglickojazyčná média rovněž jeho komentáře k německým volbám a výsledku AfD a rovněž jeho vystoupení věnované současné roli OBSE,“ uzavírá Moreschi.

Kompletní analýza je k dispozici na tomto odkazu.

Náhledový obrázek vytvořen pomocí AI.

Na českých dálnicích je v současnosti podle Ředitelství silnic a dálnic přibližně 3 700 parkovacích míst pro kamiony. Jejich počet postupně roste, dlouhodobý deficit se však zatím odstranit nepodařilo. Poslední kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, zveřejněná v listopadu, vyčíslila chybějící kapacitu na 1 898 míst. Také ČESMAD BOHEMIA hovoří o přetrvávajícím dluhu přibližně dvou tisíc míst. „V roce 2020 bylo na dálničních odpočívkách 2 962 míst pro kamiony, v roce 2025 to bylo 3 485 míst. Počet parkovišť se tedy zdá být vyšší, ale někde pouze kopíruje nárůst dopravy,“ hodnotí vývoj sdružení dopravců v materiálu z dubna 2026.

Poptávka po zázemí přitom roste společně s provozem. Podle NKÚ se intenzita dopravy vozidel nad 12 tun na českých dálnicích mezi lety 2015 a 2024 zvýšila o 35 procent. Výrazný nepoměr mezi nabídkou a poptávkou ukázala například data z D1. V průměrný pracovní den roku 2022 zde byla poptávka po 1 928 parkovacích místech pro nákladní vozidla, zatímco dostupná kapacita činila 1 158 míst, tedy přibližně 60 procent potřebného počtu.

Když není kde zastavit

Nedostatek vhodných míst je viditelný i přímo v provozu. Při červnové noční policejní akci na D1 na Vysočině zjistili policisté 32 dopravních přestupků. Ve 23 případech šlo o stání kamionů a jízdních souprav mimo vyhrazená parkoviště. Vozidla stála například na krajnicích, v odstavných pruzích nebo na nájezdech a sjezdech z dálnice.

Policie upozorňuje, že část řidičů na podobných místech zastavuje právě kvůli čerpání povinných přestávek. Takové stání ale představuje bezpečnostní riziko. „Nárazy jedoucích vozidel do stojícího kamionu mají ve většině případů fatální následky,“ upozornila v souvislosti s červnovou kontrolou policejní mluvčí Dana Čírtková.

Pro profesionální řidiče přitom možnost včas zastavit není pouze otázkou komfortu. Evropská pravidla stanovují povinné doby řízení a odpočinku. Nejpozději po 4,5 hodinách řízení musí řidič čerpat přestávku v délce nejméně 45 minut, kterou lze za stanovených podmínek rozdělit. Dostupnost parkování se tak stává jednou z proměnných, se kterými musí dopravce při plánování trasy počítat.

„Povinná přestávka není běžná pauza na kafe, kterou může řidič jednoduše odložit o hodinu, protože nenašel volné místo. Dostupnost bezpečného parkování vstupuje přímo do plánování trasy i času doručení. Pokud řidič nemá jistotu, že na trase bezpečně zaparkuje, musíme s tím počítat už při plánování celé zakázky,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel logistické společnosti CONTI-RSC. 

Počet stání je podle něj pouze jednou částí problému. Kontroly NKÚ totiž upozorňují také na rezervy v zabezpečení a vybavení dálničních odpočívek. Mezi opatření, která podle kontrolorů nebyla dostatečně naplňována, patřilo například oplocení, kamerové systémy nebo rampy pro odstraňování sněhu a ledu z nákladních vozidel. 

Specializovaná doprava potřebuje další služby

Právě dostupnost návazného zázemí může ovlivňovat efektivitu specializovaných přeprav. „U silocisternových souprav není důležitá jen průjezdnost hlavních tras, potřebujeme také dostupný servis a odpovídající možnosti čištění techniky. Pokud se potřebná služba nachází výrazně mimo plánovanou trasu, znamená to další kilometry, čas i provozní náklady. Zázemí kolem dálnic proto ovlivňuje efektivitu celé přepravy,“ doplňuje Ondřej Stöhr.

Dopady nedostatečného zázemí přitom nekončí u samotných dopravců. Pro průmyslové podniky je důležitá především předvídatelnost dodávek, protože příjem surovin a materiálu často probíhá v konkrétních časových oknech a navazuje na další logistické nebo výrobní procesy. Každá komplikace na trase tak může zmenšovat časovou rezervu, se kterou lze přepravu plánovat, a zvyšovat nároky na koordinaci mezi dopravcem a zákazníkem. Kvalitní zázemí podél hlavních dopravních tahů je proto jedním z faktorů, které pomáhají udržet zásobování průmyslu plynulé a předvídatelné. 

Výhledy do budoucna

Do roku 2031 chce ŘSD zvýšit počet dálničních odpočívek téměř na 200 a kapacitu pro kamiony na více než 6 800 míst.

Jedním z příkladů je modernizovaná odpočívka Vyškov na D1, otevřená letos v září. Po rozšíření nabízí 76 stání pro nákladní vozidla, samostatné kontrolní stanoviště Policie ČR a místo pro nadrozměrné soupravy.

„Výrazně jsme navýšili především počet míst pro nákladní vozidla, kterých je na dálniční síti dlouhodobě nedostatek,“ uvedl při otevření odpočívky ředitel Závodu Brno ŘSD David Fiala.

Další plánování výstavby ale samo o sobě neznamená, že dlouhodobý deficit rychle zmizí. Přípravu nových odpočívek často komplikují legislativní procesy i odpor některých obcí a jejich obyvatel. Rozšiřování dálniční sítě proto řeší jen jednu část podmínek pro efektivní silniční dopravu. Pro dopravce i jejich zákazníky bude stejně důležité, zda spolu s novými kilometry komunikací poroste také kapacita a kvalita zázemí podél hlavních tras. 

Zdroje:

Nejvyšší kontrolní úřad: Nedostatek parkovacích míst pro nákladní auta ohrožuje bezpečnost provozu. Na dálnicích v ČR jich chybí téměř 1 900, 10. 11. 2025 – dostupné zde

Nejvyšší kontrolní úřad: Kontrolní závěr z kontrolní akce č. 24/18 – Peněžní prostředky určené na rozvoj a provoz odpočívek na dálnicích a příjmy Ředitelství silnic a dálnic s. p. z pronájmu odpočívek, 2025 – dostupné zde (PDF)

ČESMAD BOHEMIA: 4/2026 Stabilita prospěšná i škodlivá, 2026 – dostupné zde

Týdeník Policie / Policie ČR: Policisté se při bezpečnostní akci na D1 na Vysočině zaměřili na kamiony parkující mimo odpočívky, 11. 6. 2026 – dostupné zde

Evropská komise: Doba řízení a odpočinku – Mobility Package I – dostupné zde

Ředitelství silnic a dálnic: Modernizovaná odpočívka Vyškov se dnes otevře řidičům. Nabídne výrazně více parkovacích míst, 14. 9. 2026 – dostupné zde

Ministerstvo dopravy ČR: Vyjádření MD ke kontrole NKÚ o výstavbě odpočívek pro kamiony, 7. 11. 2025 – dostupné zde

Stejně jako řada jiných nápravných zařízení nabízí i Věznice Plzeň osobám ve výkonu trestu práci přímo v areálu věznice. Vedle činností souvisejících se zajištěním jejího chodu zde však odsouzení získávají také reálné zkušenosti s prací na CNC strojích. Pracoviště, které v areálu zřídila soukromá firma, dnes v rámci dvousměnného provozu zapojuje 143 odsouzených. Letos se navíc rozšířilo z původních čtyř na patnáct CNC strojů.

„Práce na CNC strojích vyžaduje specifické dovednosti, a proto není vhodná pro každého. Výběr pracovníků je náročnější než u jiných pozic, přesto se nám daří tato místa obsazovat lidmi z řad odsouzených, kteří pro tuto práci splňují potřebné předpoklady,“ uvádí Martin Černý, zástupce ředitele Věznice Plzeň.

Výrobky pro letecký průmysl

Na pracovišti se odsouzení podílejí na výrobě přesných dílů pro letecký průmysl. Jde o oblast s vysokými nároky na kvalitu, přesnost a dodržování výrobních postupů. Kromě toho se zapojují také do dalších činností potřebných pro výrobu a chod dílny, jako například do dělení materiálu, broušení, pískování, značení, sestavování nebo balení.

„Odsouzené na pracovišti zaškolujeme na konkrétní činnosti a stroje tak, aby mohli být zapojeni do reálné výroby. Zároveň platí, že pracujeme v leteckém průmyslu, kde jsou nároky na kvalitu mimořádně vysoké. Každý díl proto prochází odbornou kontrolou stejně jako v našem běžném provozu,“ vysvětluje Petr Novotný, vedoucí výroby společnosti Workpress Aviation.

CNC operátoři patří dlouhodobě mezi žádané profese v průmyslu a praktická zkušenost z reálného provozu tak pomáhá odsouzeným s uplatněním po propuštění. „Od spuštění projektu v roce 2024 našlo již práci přímo v naší firmě deset osob, které programem prošly. Zhruba dvě desítky dalších zároveň získaly zaměstnání v tomto oboru blíže svému bydlišti,“ doplňuje Petr Novotný.

V Česku je zaměstnána více než polovina odsouzených

Věznice Plzeň je z pohledu kapacity největším zařízením svého typu v Česku. Aktuálně si zde odpykává trest 1100 osob, z toho 363 odsouzených je momentálně zaměstnaných. „Z počtu pracovně zařazených odsouzených se 131 podílí na chodu věznice v rámci vnitřních provozů a úklidu venkovních prostor. Celkem 232 osob je pak zaměstnáno u externích subjektů, z toho 198 jich pracuje v prostorách věznice v halách určených pro výrobu a 34 osob mimo věznici u různých zaměstnavatelů,“ popisuje Martin Černý.

Ačkoli se podíl zaměstnaných ve Věznici Plzeň nachází pod celorepublikovým průměrem, je podle Černého potřeba ho vnímat v kontextu skladby vězněných osob. V celkovém počtu jsou totiž zahrnuty také osoby ve výkonu vazby, odsouzení v důchodovém věku nebo lidé, jejichž zdravotní stav pracovní zařazení neumožňuje. „Věznice Plzeň je zároveň jednou z režimově nejnáročnějších věznic v České republice, a proto je výběr osob pro pracovní zařazení vždy nutné pečlivě posuzovat i s ohledem na bezpečnost,“ doplňuje.

Podle dat Vězeňské služby ČR bylo v červnu letošního roku v tuzemsku celkem 18 935 vězněných osob. Podíl zaměstnaných osob ve výkonu trestu se dlouhodobě pohybuje mezi 50 a 60 procenty. V roce 2025 to bylo konkrétně 58,74 procent.

Týden školka, týden doma. První měsíce jsou nejnáročnější

Nástup do školky znamená pro imunitní systém úplně novou situaci. Dítě najednou tráví několik hodin denně v uzavřeném prostoru s dalšími dětmi, společně si hrají, sahají na stejné předměty a respirační viry mají ideální podmínky k šíření. Výzkum z roku 2024 uvádí, že děti po nástupu do kolektivu prodělávají dvakrát až čtyřikrát častěji respirační onemocnění než děti, které jsou v domácí péči. Dobrou zprávou je, že nejhorší nápor netrvá věčně a s pokračující docházkou nemocnost postupně klesá. „Rodiče mohou snadno získat dojem, že dítě po nástupu do školky prakticky nepřestává stonat. Samotná vyšší četnost běžných respiračních onemocnění ale ještě neznamená poruchu imunity. Dítě se dostává do kontaktu s řadou infekcí, které jsou pro ně nové, a jeho imunitní systém si na ně postupně vytváří specifickou obrannou odpověď,“ vysvětluje renomovaný pediatr MUDr. Richard Rýznar. „Proto bývají první měsíce v kolektivu nejnáročnější. Postupem času se situace u většiny zdravých dětí zlepšuje,“ dodává lékař. Podle odborníků je 5 až 8 infekcí horních cest dýchacích v prvním roce školky zcela normální počet.

Z necelých 4 dní nemoci je více než 10? Až takto může nástup do kolektivu zamávat se zdravím

Jak výrazná může být změna po nástupu dítěte do kolektivu, ukázala studie sledující 1 827 malých dětí. U těch, které začaly navštěvovat větší zařízení kolektivní péče, vzrostl průměrný počet dní s příznaky respiračních onemocnění z 3,79 dne za měsíc před nástupem do zařízení na 10,57 dne za měsíc, a to již dva měsíce po nástupu. Podobně důležité je však zjištění, že v průběhu devíti měsíců počet prostonaných dní postupně klesal. Zvýšený nápor po nástupu do kolektivu potvrzují i další výzkumy. Například rozsáhlá dánská studie z roku 2023, která sledovala více než milion dětí, rovněž uvádí přechodné zvýšení výskytu infekcí u dětí po zahájení kolektivní péče. Zmiňuje též, že čím mladší dítě bylo, tím častěji bylo nemocné. Pokud tedy dítě po nástupu do školky tráví podstatnou část podzimu doma s rýmou, kašlem nebo teplotami, nemusí to být samo o sobě důvodem k panice. Důležitější než samotná četnost nemocí je jejich průběh či to, jak dítě prospívá v mezičase. Pokud jsou infekce nezvykle závažné, komplikované, dítě se z nich dlouho zotavuje, špatně prospívá a mezi jednotlivými epizodami nemocí se nevrací do běžné kondice, je namístě návštěva pediatra.

Imunita potřebuje bílkoviny, vitaminy a spánek

První měsíce ve školce sice znamenají pro dětskou obranyschopnost pořádnou zkoušku, rodiče ale nemusejí jen pasivně čekat, až náročné období samo přejde. Důležité je vytvořit dětskému organismu co nejlepší podmínky pro správné fungování imunitního systému. Základem je pestrá strava s dostatkem bílkovin, ovoce a zeleniny, celozrnných obilovin či zakysaných výrobků (ať už mléčných, nebo v podobě fermentované zeleniny). Pozornost si zaslouží také dostatečný příjem vitaminů a minerálních látek. Patří mezi ně například vitamin C a D, zinek nebo selen. Pokud chtějí rodiče v období zvýšené zátěže jídelníček dítěte cíleně doplnit, mohou sáhnout například po sirupu Immun44, který obsahuje polyfenoly, vitaminy skupiny B, C a E, výtažek ze skalní růže a důležité stopové prvky. Stejně podstatné zůstávají každodenní návyky – pravidelný pohyb venku, čas na odpočinek a dostatek spánku, který je jedním z nejdůležitějších pilířů zdraví. Během něj se totiž tělo obnovuje. Děti ve věku od 3 do 5 let by měly spát alespoň 10 až 13 hodin denně. Pokud mají děti školkového věku spánku málo, dochází ke zvýšení stresového hormonu kortizolu a zhoršuje se reakce imunitního systému. Tím se dětský organismus rázem stává náchylnějším k nemocem.

Pokud dítě nemá sílu na běžný den, do školky ho neposílejte

Sotva teploměr naměří normální hodnotu, mnoho rodičů už plánuje okamžitý návrat ratolesti do školky. Jenže absence horečky sama o sobě neznamená, že je dítě připravené strávit celý den v kolektivu. Po prodělané infekci může organismus potřebovat delší čas na zotavení, proto je vhodné sledovat především celkový stav dítěte. Je stále ještě unavené? Nemá obvyklou chuť k jídlu? Polehává a odpočívá? Pak je vhodné s návratem do školky počkat. Školkový den je totiž pro malé dítě poměrně náročný: několik hodin mezi ostatními dětmi, hluk, společné aktivity, pobyt venku i minimum možností odpočívat podle vlastní potřeby. „Po prodělané infekci je rozumné přihlížet k tomu, zda se dítě skutečně cítí dobře a zvládne svůj běžný denní režim. Nemluvě o tom, že návrat nedoléčeného dítěte do kolektivu je neohleduplný k ostatním dětem i personálu školky,“ uzavírá pediatr MUDr. Richard Rýznar.

Jedna ze světově nejnavštěvovanějších konferencí pro zástupce oboru textilní péče se po Olomouci letos opět vrací do Prahy. V pořadí 29. ročník tradiční konference INTERCLEAN hostí tentokrát Stages Hotel Praha. „Jedním z hlavních bodů setkání bude prezentace průzkumu mezi domácnostmi v České republice, který se zaměřil na návyky spojené s praním a péčí o textil, současné využívání služeb prádelen a čistíren i na jejich další potenciál,“ popisuje Jana Puškáčová, prezidentka APAČ.

Stejně jako v předchozích letech patří mezi hlavní témata setkání otázka udržitelnosti. Na programu bude například diskuse o vývoji prvního kalkulátoru uhlíkové stopy pro prádelny a čistírny, na kterém Asociace spolupracuje s odborníky Vysokého učení technického v Brně. Technologické novinky související s touto oblastí plánuje návštěvníkům prezentovat i hlavní partner konference společnost Christeyns.

„Christeyns představí svůj současný směr rozvoje technologií pro profesionální a průmyslové prádelny pod konceptem „WOW – We Optimise Wisely“. Hlavním poselstvím je komplexní optimalizace pracího procesu, a to nejen prostřednictvím prací chemie, ale také propojením chemie, dávkování, monitoringu procesu, hospodaření s vodou a energetických úspor,“ nastiňuje Denisa Havlenová, ředitelka divize Laundry Technology v Christeyns.

Anonymní podpora pro zaměstnance

Kromě odborného programu nabídne konference také diskusi o anonymní poradenské lince organizace Dobrokruh, se kterou APAČ spolupracuje na zajištění odborné pomoci pro zaměstnance členských firem v náročných životních a pracovních situacích.

„Naše péče je komplexní. Nezaměřujeme se na rychlé ‚odbavení‘ dotazů, ale na skutečnou pomoc bez čekání. Zaměstnanci v provozních oborech často nemají snadný přístup k psychologické nebo právní podpoře, a právě proto nám spolupráce s asociací dává smysl,“ uvádí Marek Sýkora, projektový manažer neziskové organizace dobrokruh.

Večerní program zahájí recepce, po níž vystoupí Janek Ledecký Band. O výjimečný barový servis se postará Marcel Jinoch, který působil jako hlavní barman mimo jiné v prestižní manhattanské restauraci Le Pavillon. Jeho drinky zde ochutnávaly osobnosti jako Taylor Swift, Ivanka Trump nebo Brad Pitt. Účastníky provede akcí moderátorka a herečka Veronika Kadeřábková.

Více informací o konferenci naleznete na tomto odkazu.