Elektronika je dnes už nedílnou součástí letních výletů i dovolených. Lidé s sebou běžně vozí telefony, fotoaparáty na zachycení vzpomínek nebo třeba bezdrátová sluchátka či tablety pro zabavení dětí v autě. Právě v horkém prázdninovém období se ale tato zařízení často dostávají do podmínek, do kterých nejsou určená. Přímé slunce, rozpálený interiér auta nebo dlouhodobé vystavování vysokým teplotám mohou způsobit jejich rychlejší opotřebení i technické závady.

„Elektroniku bychom nikdy neměli nechávat na místech, kde se může extrémně zahřívat. Výrobci uvádějí jako bezpečný provozní rozsah zpravidla 0 až 35 stupňů, dlouhodobému skladování pak nejlépe svědčí teploty mezi 15 a 20 stupni. Při teplotách nad přibližně 45 °C dochází k výrazně rychlejší degradaci lithium iontových baterií. Motoristické testy přitom ukazují, že už při venkovní teplotě kolem 32 stupňů se interiér zavřeného auta na slunci během chvíle rozpálí na 50 stupňů a povrch palubní desky může dosáhnout až 80 stupňů Celsia,“ vysvětluje Denisa Krumlová, marketingová manažerka společnosti REMA Systém. 

U zařízení s baterií pak podle ní nejde jen o snížení výkonu nebo zkrácení životnosti. Hrozí také poškození samotného článku, který se v krajním případě může i vznítit. Varovným signálem je zejména neobvykle horký povrch přístroje, deformace krytu, nafouknutá baterie, zápach, změna barvy nebo potíže při nabíjení. V takových případech je nejlepší elektroniku okamžitě přestat používat, vypnout ji a nechat bezpečně vychladnout – ideálně postupně, nikoli šokem například v mrazáku nebo lednici.

Problém je navigace i nabíjení na slunci

Nejcitlivější jsou zařízení s lithium-iontovými bateriemi, tedy například powerbanky, notebooky nebo mobilní telefony. Vliv má ale také to, jak uživatel konkrétní přístroj využívá – mezi aplikace, které nejvíc přispívají k přehřívání, patří například hraní her, sledování videí nebo používání navigace. 

„Při navigaci pracuje naplno displej, GPS modul i datové připojení a telefon se navíc často zároveň nabíjí. V kombinaci s rozpáleným interiérem auta a nevhodným krytem nebo držákem za předním sklem to může být pro baterii velmi nebezpečné,” upozorňuje Krumlová. Na cestách tak doporučuje využívat raději vestavěnou navigaci, popřípadě umístit držák na telefon do blízkosti průduchu klimatizace.

Rizikové pak bývá také nabíjení elektroniky na přímém slunci. Pokud se zařízení zároveň používá, dobíjí a leží v horku, teplota baterie i vnitřních součástek rychle stoupá. Vhodnější je proto dobíjet elektroniku ve stínu, na pevném nehořlavém povrchu a nenechávat ji zbytečně připojenou k nabíječce. 

Stará zařízení neskladujte doma

Vysloužilá nebo poškozená elektronika, baterie, nabíječky či powerbanky nepatří do běžného odpadu, a stejně tak není vhodné je dlouhodobě skladovat doma, zejména pokud vykazují známky závady. Problematické jsou hlavně kůlny nebo jiné nevětrané prostory, ve kterých může snadno dojít k přehřátí a následnému požáru nebo tepelnému úniku baterie. Že nejde jen o teoretické riziko, pak potvrzují i hasiči. Podle nich narůstají například požáry baterií v elektrokolech a elektrokoloběžkách – zatímco před několika lety jich evidovali jednotky ročně, v roce 2024 už jich v Česku řešili 125. Lithiové baterie vyhozené do běžného odpadu navíc podle společných kontrol hasičů a České inspekce životního prostředí představují zásadní požární riziko v odpadových zařízeních.

Ideální je proto odevzdat elektroniku na místech zpětného odběru, například v prodejnách elektra, sběrných dvorech nebo do určených kontejnerů na elektroodpad. Díky správnému zpracování se snižují bezpečnostní rizika a zároveň je možné získat zpět část materiálů, které mohou být znovu využity. „Elektronika dnes patří k běžné výbavě každé domácnosti. Stačí přitom několik jednoduchých návyků, které prodlouží její životnost, sníží riziko poškození a zároveň omezí vznik elektroodpadu,“ uzavírá Denisa Krumlová.

5 pravidel, jak ochránit mobil během tropických veder

• Nenechávejte telefon ani notebook v zaparkovaném autě. Teplota na palubní desce může dosáhnout až 80 °C.
• Nenabíjejte zařízení na přímém slunci. Nabíjení samo o sobě baterii zahřívá.
• Při dlouhé jízdě omezte používání navigace v telefonu. Pokud je to možné, využijte vestavěnou navigaci vozidla nebo telefon umístěte do proudu klimatizace.
• Přehřátý telefon nikdy neochlazujte v lednici ani mrazáku. Prudká změna teplot může elektroniku poškodit.
• Nafouknutou nebo poškozenou baterii co nejdříve odevzdejte na místo zpětného odběru. Nepatří do směsného odpadu ani do domácího skladu.

Projekt Moje plodnost – mojeplodnost.cz má oslovit především generaci Z a mladé dospělé, kteří zatím nemusí vědět, zda a kdy budou chtít založit rodinu. Jeho cílem je otevřít téma plodnosti dříve, než se objeví konkrétní potíže s početím, a zasadit jej do širšího kontextu celkového zdraví a prevence.

„O plodnosti lidé často začínají přemýšlet až ve chvíli, kdy plánují dítě nebo když se jim delší dobu nedaří otěhotnět. Informace o reprodukčním zdraví ale mohou být užitečné mnohem dříve. Chceme návštěvníkům Colours of Ostrava dát možnost lépe rozumět vlastnímu tělu a rozhodovat se na základě relevantních informací,“ říká MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka kliniky REPROMEDA.

Plodnost jako součást celkového zdraví

Na stánku s názvem Future Self-Care Point Mojeplodnost.cz budou po celou dobu festivalu přítomni lékaři, genetici i koordinátorky. Návštěvníci s nimi budou moci konzultovat otázky týkající se ženské i mužské plodnosti, hormonálního zdraví či genetických predispozic. Právě spojení reprodukčního zdraví s dalšími oblastmi prevence je jedním z hlavních témat projektu. Součástí stánku bude i krátký kvíz o šesti otázkách, jehož účastníci se zapojí do slosování o poukazy na vyšetření plodnosti a genetické testy.

Návštěvníci se také moci budou dozvědět více o možnostech genetické prevence a významu informací, které lze získat ještě před plánováním rodiny. Odborníci z řad kliniky například představí princip testu PANDA Carrier. Ten zjišťuje, zda člověk není přenašečem mutací spojených s více než 110 vzácnými dědičnými onemocněními. „Genetické testování může upozornit na určité predispozice a rizika, se kterými lze dále odborně pracovat. Výsledky je však vždy potřeba hodnotit v souvislostech a správně je vysvětlit,“ doplňuje Kateřina Veselá.

Stánek zároveň přiblíží genetické testování zaměřené na dlouhodobé zdraví, a to v rámci projektu GENIGMA. Test GENIGMA Lifestyle sleduje například genetické predispozice související s trávením, využíváním živin, sportovním výkonem, regenerací, potřebou některých mikroživin nebo kvalitou spánku.

Diskuze propojí DNA, plodnost a dlouhověkost

Festivalový program doplní v sobotu 18. července od 12.30 do 13.30 hodin diskuze na Gamechangers Stage s názvem Selfcare budoucnosti: DNA, plodnost & longevity. Vystoupí v ní ředitelka kliniky REPROMEDA MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., společně s vedoucím genetické laboratoře REPROMEDA Mgr. Davidem Kubíčkem, Ph.D. Diskusi bude moderovat provozní a marketingová ředitelka kliniky Ing. Mgr. Tereza Agáta Jičínská. 

Diskuze se zaměří na to, co může DNA prozradit o zdraví, biologickém věku a genetických predispozicích, jak plodnost souvisí se životním stylem, stresem a hormonálním zdravím a jak může personalizovaná prevence pomoci upozornit na některá rizika dříve, než se projeví zdravotními obtížemi.

Stánek Klinika reprodukční medicíny a genetiky REPROMEDA zaměřený na projekt Moje plodnost bude v areálu Meltingpotu otevřený po celou dobu festivalu Colours of Ostrava od 15. do 18. července 2026.

Řada lidí odjíždí na dovolenou ve stavu vyčerpání

Stres je běžnou a ve zdravé míře dokonce nezbytnou součástí života, a to i toho pracovního. Problém je, pokud se stane chronickým. Podle zprávy Gallup State of the Global Workplace z roku 2025 zažívají stres čtyři z deseti zaměstnanců po celém světě. Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci navíc upozorňuje, že téměř polovina pracovníků je vystavena faktorům, které mohou negativně ovlivňovat jejich duševní zdraví. Není proto žádným překvapením, že mnoho lidí vstupuje do období letních dovolených ve stavu psychického vyčerpání. „Období těsně před dovolenou bývá jedním z nejvíce stresujících momentů roku. Člověk se snaží dokončit rozpracované úkoly, předat agendu kolegům, vyřídit resty a zároveň obvykle organizuje samotnou dovolenou. Nároky tak v krátkém čase výrazně narůstají,“ vysvětluje terapeutka Mgr. Jiřina Přikryl Maršálková z Mindwell.

Podle odbornice se lidé běžně upínají k dovolené jako k okamžiku, kdy si konečně dovolí zastavit. V hlavě se objevují věty jako: „Ještě to musím vydržet do konce měsíce“, „Pak už bude klid“ nebo „Už vidím světlo na konci tunelu.“ Právě toto nastavení však vede k tomu, že člověk týdny či dokonce měsíce ignoruje signály únavy a funguje na rezervy. „Tělo i psychika mohou být dlouhodobě v režimu zvýšené pohotovosti. Objevuje se horší spánek, napětí, podrážděnost, únava nebo problémy se soustředěním. Dovolená pak nezačíná jako příjemný odpočinek, ale mnohdy ve chvíli, kdy jsou zásoby energie téměř vyčerpané,“ říká terapeutka.

Nemoc z volna? Tento fenomén existuje

Mnoho lidí má zkušenost, že onemocní právě ve chvíli, kdy mají konečně možnost vypnout a skutečně relaxovat. Typicky se jedná o první dny dovolené, o víkendu nebo v době bezprostředně po náročném pracovním období. Lidé mohou opakovaně pociťovat bolesti hlavy, únavu, nachlazení či jiné tělesné obtíže. Nejde přitom o subjektivní dojem, tento fenomén označovaný termínem leisure sickness dokonce popsali nizozemští výzkumníci vedení psychologem Adem Vingerhoetsem. „Přesný mechanismus není zcela objasněn, ale předpokládá se, že roli hraje dlouhodobá aktivace stresové reakce. Když je člověk dlouho ve vysokém tempu, tělo funguje v pohotovostním režimu. Jakmile napětí ustoupí, projeví se únava, kterou dosud překrývala mobilizace organismu,“ objasňuje Jiřina Přikryl Maršálková.

Dovolená sama o sobě přetížení nevyřeší

Řada lidí funguje v běžném životě až na hranici svých kapacit a možností s vírou, že jim stačí týden nebo dva volna a všechno se srovná a uklidní. Ve skutečnosti je ale podle odborníků chybou vnímat odpočinek jako nárazovou opravu jednou za rok. „Stejně jako nečekáme s návštěvou zubaře až do chvíle, kdy nás bolí všechny zuby, není dobré odpočinek odkládat až po úplném vyčerpání. Je dobré průběžně sledovat svou energii, chránit si spánek, zařazovat pohyb, plánovat přestávky a věnovat se aktivitám, které energii vracejí,“ radí terapeutka.

Samotná dovolená totiž podle odbornice příčinu dlouhodobého přetížení neodstraní. Pokud se člověk po návratu vrací do stejného režimu, stejných hranic a stejného způsobu fungování, efekt dovolené bývá pouze krátkodobý. „Je důležité si uvědomit, že vyhoření není známkou slabosti ani osobního selhání. Nejčastěji vzniká tím, že se dlouhodobě setkávají vysoké nároky, nedostatek odpočinku, nerespektování vlastních možností a prostředí vyžadující nepřetržitý výkon. A tomu jedna dovolená neuleví,“ vysvětluje terapeutka Jiřina Přikryl Maršálková s tím, že ačkoliv je čas dovolené důležitý a potřebný, neměl by být jediným obdobím v roce, kdy si člověk dovolí zpomalit. „Mnohem důležitější bývá to, jak vypadá náš běžný týden. Pokud se naučíme průběžně pečovat o vlastní energii, nastavovat zdravější hranice a včas reagovat na varovné signály přetížení, nemusíme celý rok jen přežívat do dalšího volna,“ uzavírá terapeutka. Myslet bychom měli i na návrat z dovolené. Pokud člověk přiletí v neděli večer a v pondělí ráno ho čeká plný kalendář, tělo ani psychika nemají prostor na plynulý přechod zpět do pracovního režimu.

Lidé symptomy přetížení obvykle přehlížejí

Pokud jde o samotné přetížení, lidé často přehlížejí první varovné signály. Dlouhodobou únavu, horší soustředění, podrážděnost, ztrátu radosti, cynismus, horší spánek nebo tělesné napětí považují za běžnou součást pracovního života. Typické je také postupné omezování aktivit, které dříve přinášely energii, například sportu, setkávání s blízkými nebo koníčků. Varovným signálem je i situace, kdy člověk nezažívá úlevu ani po volném víkendu nebo dovolené.

Stejně důležitá jako odpočinek je proto podle odbornice dlouhodobá práce s vlastními hranicemi. Ačkoliv si jejich nastavování mnoho lidí spojuje se sobectvím či selháním, právě schopnost rozpoznat, kdy je zátěže příliš, představuje jednu z nejúčinnějších forem prevence vyhoření. „Potíže s odmítáním často souvisejí se strachem ze zklamání druhých, konfliktem nebo přesvědčením, že naše hodnota závisí na tom, kolik toho zvládneme. Dlouhodobé upřednostňování potřeb ostatních před těmi vlastními ale vede k vyčerpání a zvyšuje riziko vyhoření,“ upozorňuje Jiřina Přikryl Maršálková.

Do denní rutiny můžete zařadit principy KBT

Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá rozpoznat vliv toho, jak přemýšlíme, na to, jak se cítíme a jak se chováme. Podle odborníků je velmi účinné zařadit do denní rutiny jednoduché otázky, které si můžete položit na konci dne. „Příkladem takových otázek jsou například tyto: Co mi dnes energii vzalo? Co mi energii dodalo? Co mohu zítra udělat jinak? Vyplatí se dělat i krátkou revizi během dne a ptát se: Jak se cítím? Jak se má teď moje tělo?“ radí odbornice. Současně je dobré si všímat automatických negativních myšlenek typu „musím vše zvládnout“, „nesmím nikoho zklamat“ nebo „odpočinu si až potom“ a zkusit je nahradit realističtějšími alternativami. Rovněž je dobré plánovat odpočinek stejně jako pracovní povinnosti. Můžete si dělat krátké pauzy během dne, přidat pravidelný pohyb, vědomé dýchání nebo ukotvení přes pět smyslů či omezit pracovní úkoly mimo pracovní dobu.

Pracovat s vyhořením můžete i digitálně

Součástí terapie, která řeší pocity vyhoření, zpravidla bývá práce s perfekcionismem nebo nastavováním hranic. Cílem není naučit člověka zvládat ještě více úkolů, ale pomoci mu vytvořit udržitelnější způsob fungování. „Pro některé může být vhodná individuální psychoterapie, pro jiné například strukturované digitální terapeutické programy založené na principech KBT, jako je v Česku Mindwell. Důležité je, aby forma pomoci odpovídala závažnosti potíží a byla dostupná v době, kdy ji člověk potřebuje,“ uzavírá Jiřina Přikryl Maršálková. Digitální terapeutický program Mindwell lze s podporou terapeuta procházet ve vlastním tempu a v době, kdy má člověk prostor se terapii věnovat. Pro ty, kteří se potýkají s časovým tlakem, tak může Mindwell představovat bezpečný a odborně vedený první krok k vědomé práci na sobě, svých limitech a hranicích.

Organismus se při vysokých teplotách rychleji vyčerpává, roste riziko dehydratace a klesá schopnost dlouhodobého soustředění. V kombinaci s monotónní jízdou po dálnicích nebo časovým tlakem v logistice může jít o nebezpečný mix.

„Horké počasí je pro silniční dopravu podceňované riziko, protože řidičům rychleji ubírá pozornost, prodlužuje reakční dobu a zvyšuje únavu. V logistice proto vnímáme jako zásadní správné plánování tras, pravidelné přestávky i důsledný pitný režim. Bezpečnost nesmí ustoupit tlaku na rychlost doručení, protože právě během parných dnů může i drobná nepozornost vést k vážné nehodě,“ říká Ondřej Stöhr, jednatel přepravní společnosti CONTI-RSC. 

Horko zpomaluje reakce podobně jako únava

Na souvislost mezi vysokými teplotami a zhoršením pozornosti upozorňují i odborné studie. Výzkum publikovaný v odborném časopise Ergonomics zjistil, že při teplotě 27 °C přehlédli řidiči o polovinu více podnětů než při 21 °C a jejich reakční doba byla o 22 % delší.

Podle odborníků je problém hlavně v tom, že únava z horka nastupuje postupně. Řidič často nemá pocit, že by ztrácel koncentraci, ale jeho mozek pracuje pomaleji a organismus věnuje více energie ochlazování těla.

Na zvýšené riziko dopravních nehod během horkých dnů upozornil také institut pro globální zdraví ISGlobal. „Analýza ukázala, že vysoké teploty zvyšují počet nehod souvisejících s nepozorností, únavou nebo chybou řidiče,“ upozorňuje organizace v článku.

Profesionální řidiči čelí kombinaci horka a časového tlaku

Dálkoví řidiči jsou podle dopravních firem jednou z nejohroženějších skupin. Vedle samotného vedra totiž pracují i pod tlakem harmonogramů, dopravní situace nebo časů nakládek. Právě v logistice se proto stále častěji řeší, jak plánovat trasy během letních měsíců. Některé firmy přesouvají delší úseky jízd do ranních nebo večerních hodin, kdy nejsou teploty tak extrémní.

Klimatizace už přitom není vnímána jen jako komfortní výbava. Podle odborníků jde přímo o bezpečnostní prvek, který pomáhá řidiči udržet koncentraci během dlouhé jízdy. „Do doby, než bylo běžné mít v kabinách klimatizaci, byly letní jízdy pro řidiče utrpením. Pomáhali jsme si mokrými ručníky nebo poléváním oblečení na benzínových pumpách. S příchodem klimatizace jako základního vybavení se situace zlepšila. Bohužel není možné mít klimatizaci zapnutou celou cestu. Už tak jsou kvůli ní řidiči často nastydlí a častěji přes léto onemocní,“ říká dlouholetý řidič a stěhovák na dlouhé trasy Ondřej Veselý.

Mikrospánek nemusí přijít jen v noci

Podle Policie ČR patří únava dlouhodobě mezi významné faktory dopravních nehod. Riziko se přitom během horkých dnů ještě zvyšuje. Policisté doporučují řidičům nepodceňovat odpočinek, dostatečně pít a při prvních známkách únavy zastavit. 

„Je potřeba si uvědomit, že vysoké teploty mají negativní vliv na psychiku řidičů. Navíc v létě bývá větší výskyt řidičů s menší praxí v řízení a stoupá i počet dalších účastníků silničního provozu,“ upozorňuje Jaroslav Matoušek z oddělení prevence.

Únava způsobená vedrem se navíc může projevovat podobně jako mikrospánek – zpomalenými reakcemi, horším rozhodováním nebo krátkodobými výpadky pozornosti. Rizikové jsou hlavně dlouhé dálniční úseky, kde řidič jede dlouhou dobu v monotónním režimu.

Další studie zaměřené na profesionální řidiče upozorňují, že vysoké teploty zvyšují fyziologický stres a zkracují dobu, po kterou je člověk schopný bezpečně udržet plnou pozornost. 

Horko mění chování všech řidičů

Vysoké teploty ale neovlivňují jen profesionály. V létě bývají řidiči obecně podrážděnější, méně trpěliví a hůře zvládají stresové situace. Silnice jsou navíc plnější kvůli dovoleným a delším cestám.

Právě kombinace hustší dopravy, únavy a vedra vytváří prostředí, ve kterém roste riziko chyb. Podle odborníků proto nestačí řešit počasí jen z pohledu technického stavu vozidel nebo klimatizace. Stejně důležitá je i práce s lidským faktorem.

Dopravní firmy tak stále častěji pracují s počasím podobně jako s dopravní situací – jako s proměnnou, která přímo ovlivňuje výkon řidiče i bezpečnost celé přepravy. „Právě schopnost přizpůsobit provoz extrémním teplotám může být v letních měsících jedním z klíčových rozdílů mezi bezpečnou cestou a vážnou nehodou,“ dodává Ondřej Stöhr z CONTI-RSC.

1) Rekuperace pomůže nejen v zimě

Větrací jednotky s rekuperací si většina lidí spojuje hlavně se zimou a s úsporami tepla. Dobře ale poslouží i během letních měsíců. V režimu zpětného získávání tepla či chladu pomáhá výměník předávat energii mezi odváděným a přiváděným vzduchem, takže se interiér nepřehřívá tak rychle. V noci nebo brzy ráno může systém využít obtok výměníku, takzvaný bypass, a přivádět do interiéru chladnější venkovní vzduch přímo, bez nutnosti otevírat okna. Přes den naopak pomáhá omezit pronikání horkého venkovního vzduchu dovnitř v plné síle.

„Interiér se poté nepřehřívá tak rychle a teplota zůstává stabilnější. Výhodou je také průběžná výměna vzduchu, díky níž se doma udržuje kvalitnější vnitřní prostředí. Větrací jednotka navíc může prostor předvětrat například ráno, kdy už člověk není doma, ale venku je stále chladněji než uvnitř. Jakmile se podmínky zhorší, intenzita větrání se může automaticky snížit,“ vysvětluje Zdeněk Lechnýř, produktový specialista společnosti Korado.

2) Komfort v domácnosti doladí konvektor s dochlazováním

Další zajímavou alternativou jsou konvektory, které při napojení na tepelné čerpadlo s reverzním chodem umožňují i režim dochlazování. Nejde však o plnohodnotnou náhradu klimatizace. V tropických dnech od nich proto nelze očekávat výrazné snížení teploty v místnosti, ale spíše její částečné zmírnění.

„Konvektory dokážou teplotu snížit jen v omezené míře, typicky o několik stupňů podle podmínek v interiéru, nastavení systému a zdroje chladu. Jejich výhodou je však rovnoměrnější provoz bez intenzivního proudu studeného vzduchu, který bývá typický pro klimatizace. V praxi tak pomáhají zvýšit tepelný komfort a mohou dobře doplnit například řízené větrání s rekuperací,“ podotýká zástupce společnosti Korado.

3) Venkovní stínění jako první obrana proti horku

Pokud slunce svítí přímo do oken, žádná chladicí technologie nedokáže přehřívání interiéru zcela zabránit. Právě proto patří mezi nejdůležitější opatření takzvaného pasivního chlazení venkovní stínění. Jeho hlavní princip je jednoduchý – nepustit teplo do interiéru nebo jeho průnik alespoň co nejvíce omezit. Teprve následně dávají smysl další technologie, které už pouze upravují vnitřní teplotu.

Mezi nejúčinnější řešení patří venkovní žaluzie, screenové rolety nebo markýzy. Oproti vnitřním roletám mají zásadní výhodu v tom, že sluneční paprsky zachytí ještě před sklem. Teplo se tak do interiéru dostává v menší míře a místnosti se přehřívají výrazně pomaleji. „Bez venkovního stínění může být zejména u velkých prosklených ploch orientovaných na jih ochlazování velmi náročné a energeticky neefektivní,“ doplňuje odborník.

4) Správné větrání je překvapivě účinné

Během letních dnů může se snížením teploty v domácnosti výrazně pomoci i samotné větrání okny, je však potřeba ho provádět správně. Řada lidí otevírá okna v nevhodnou dobu a do interiéru si tak zbytečně pouští horký vzduch. „Základní pravidlo je jednoduché: větrat krátce a intenzivně, ideálně příčně přes protilehlá okna, a to brzy ráno nebo večer, kdy je venku chladněji. Přes den je naopak vhodné mít okna zavřená, zejména na osluněných stranách,“ radí Zdeněk Lechnýř.

Právě tady se ukazuje výhoda řízeného větrání s rekuperací. „Moderní systémy, jako jsou například větrací jednotky řady VENTBOX, dokážou průběžně vyhodnocovat podmínky v interiéru i exteriéru a podle nich automaticky upravovat výměnu vzduchu. Typicky pracují s teplotními čidly, díky nimž mohou reagovat například na vhodnější podmínky pro větrání v ranních nebo nočních hodinách. Pokud má systém řídit větrání také podle koncentrace oxidu uhličitého, vlhkosti, těkavých organických látek nebo radonu, je potřeba příslušná čidla doplnit do konkrétních místností,“ doplňuje Zdeněk Lechnýř.

Klimatizace ano, ale ne jako jediné řešení

Klasické řešení v podobě klimatizace umí rychle snížit teplotu v místnosti a v letních vedrech přinést okamžitou úlevu. Má ale jednu slabinu: pracuje pouze se vzduchem uvnitř místnosti. „Pokud se v domácnosti dlouhodobě nevětrá, může se kvalita vzduchu zhoršovat. Roste koncentrace oxidu uhličitého a hromadí se různé pachy z běžného provozu domácnosti,“ vysvětluje Zdeněk Lechnýř.

Nejlepší výsledky tudíž přináší kombinace více opatření. Rekuperace zajistí stabilní výměnu vzduchu, konvektor pomůže s jemným dochlazením a venkovní stínění výrazně omezí přehřívání přes okna. „Dohromady tato řešení dokážou vytvořit prostředí, které je v létě výrazně příjemnější, a to i bez nutnosti instalace klasické klimatizace. Jejich největší výhoda spočívá v tom, že neřeší jen samotnou teplotu, ale také celkovou kvalitu vnitřního prostředí,“ uzavírá zástupce společnosti Korado.

Produktové tipy:

VENTBOX 200 Thin

VENTBOX 200 Thin je kompaktní větrací jednotka s rekuperací určená pro byty a rodinné domy do 150 m², která zajišťuje průběžný přísun čerstvého vzduchu bez nutnosti otevírat okna. Díky filtraci pomáhá zachytávat pyl, alergeny i další nečistoty, zároveň odvádí odpadní vzduch a udržuje stabilní vlhkost, čímž přispívá ke zdravějšímu vnitřnímu prostředí. Výhodou je také nízká zástavbová výška, energetická třída A, průtok vzduchu až 200 m³/h a možnost jednoduchého ovládání přes webové rozhraní. Jednotku je navíc možné osadit i entalpickým výměníkem, který kromě zpětného získávání tepla umožňuje zpětný zisk vlhkosti.

Fotografie zde.

VENTBOX 400

VENTBOX 400 je větrací jednotka s rekuperací pro byty a rodinné domy do 300 m², která zajišťuje přísun čerstvého vzduchu bez nutnosti otevírat okna. Díky filtraci zachytává pyl, alergeny i další nečistoty, odvádí odpadní vzduch a přebytečnou vlhkost a přispívá ke zdravějšímu vnitřnímu prostředí. Nabízí energetickou třídu A+, průtok vzduchu až 400 m³/h, webové ovládání a možnost osazení entalpickým výměníkem. Součástí jednotky je předfiltr G2, který chrání navazující filtry M5/F7 a prodlužuje jejich životnost.

Fotografie zde.

KORAWALL OPTIMAL-V WVO

Nástěnný konvektor KORAWALL OPTIMAL-V WVO je vhodným řešením pro domácnosti, které chtějí v zimě efektivně topit a v létě interiér alespoň částečně dochladit. Díky nucené konvekci, výměníku tepla a nízkoenergetickým ventilátorům dokáže pracovat účinně i při nízkých teplotních spádech, což z něj dělá vhodný doplněk k tepelným čerpadlům, solárním systémům nebo kondenzačním kotlům. V režimu dochlazování je však možné konvektor využít pouze v kombinaci s tepelným čerpadlem, které zároveň slouží jako zdroj chladu. V letních měsících může pomoci s dochlazením místností bez vzniku kondenzátu, a zvýšit tak tepelný komfort bez intenzivního proudu studeného vzduchu.

Fotografie zde.

Zrádnost kolorektálního karcinomu spočívá v tom, že se může vyvíjet pomalu a dlouho bez výrazných příznaků. Člověk se cítí zdravý, chodí do práce, sportuje a nemá důvod myslet na to, že se v jeho těle může odehrávat něco vážného. Nádor často vzniká z drobných výrůstků ve střevní sliznici, takzvaných polypů, které mohou růst řadu let, než se z nich vyvine zhoubné onemocnění.

Právě pomalý vývoj nemoci ale zároveň dává lékařům i pacientům šanci. Polypy lze při vyšetření odhalit a odstranit ještě dříve, než se z nich rakovina stane. „Nejdůležitější zbraní proti kolorektálnímu karcinomu zůstává prevence. Většina těchto nádorů vzniká pomalu a při včasném záchytu je šance na úplné vyléčení velmi vysoká. Proto by lidé neměli podceňovat screeningová vyšetření ani test na okultní krvácení do stolice, který lze absolvovat prostřednictvím praktického lékaře,“ říká chirurg a lékařský ředitel nemocnice SurGal Clinic MUDr. Petr Diviš, Ph.D.

Příznaky bývají bez bolesti

Mezi varovné příznaky patří především krev ve stolici. Objevit se mohou také změny ve vyprazdňování, dlouhodobé průjmy, zhoršené trávení, nevysvětlitelné zažívací obtíže nebo střídání průjmu a zácpy. Bolest přitom v počátečních stadiích nebývá typická. I proto je důležité nespoléhat jen na to, zda člověk potíže pociťuje, ale využívat preventivní vyšetření.

Na preventivní screening mají v Česku nárok muži i ženy ve věku od 45 do 74 let a je hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Základní možností je test okultního krvácení do stolice, který se provádí jednou za dva roky. Jde o jednoduchý domácí odběr malého vzorku stolice, v němž se následně hledají i okem neviditelné stopy krve. Druhou možností je screeningová kolonoskopie, která se při normálním nálezu opakuje jednou za deset let.

Mnoho lidí se kolonoskopie obává, často kvůli představě bolestivého nebo nepříjemného zákroku. Ve skutečnosti jde o běžné ambulantní vyšetření, které se dnes často provádí s tlumením bolesti nebo v analgosedaci. Jeho velkou výhodou je, že lékař při něm může nejen prohlédnout sliznici střeva, ale také rovnou odstranit podezřelé polypy nebo odebrat vzorky tkáně.

Nadváha, kouření a alkohol zhoršují riziko

Větší pozornost by prevenci měli věnovat lidé, u nichž se rakovina tlustého střeva, konečníku nebo střevní polypy objevily v rodině. Riziko zvyšuje také věk, nadváha, kouření, nedostatek pohybu, pravidelná konzumace alkoholu, strava chudá na vlákninu nebo častá konzumace uzenin a červeného masa. Svou roli mohou mít i chronická střevní zánětlivá onemocnění, například Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida.

„Nejčastěji se s tímto onemocněním setkáváme u starších pacientů, protože riziko roste s věkem. Přesto už dnes nejsou výjimkou ani pacienti ve věku kolem třiceti let, a proto by lidé neměli ignorovat varovné příznaky bez ohledu na věk,“ upozorňuje Petr Diviš. Dobrou zprávou je, že část rizik může člověk ovlivnit sám. Pomáhá pravidelný pohyb, udržování přiměřené hmotnosti a jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, luštěnin a celozrnných výrobků. 

Pokud vyšetření odhalí podezřelý nález nebo potvrdí nádorové onemocnění, další postup se řídí rozsahem a umístěním nádoru i celkovým stavem pacienta. „Léčba kolorektálního karcinomu je dnes vysoce individualizovaná. U některých nádorů nejprve volíme onkologické předléčení v podobě radioterapie, chemoradioterapie nebo kombinaci obou možností. Jsou případy, kdy po léčbě dojde k vymizení nádoru a pacient je dále pravidelně sledován. Ve většině případů ale následuje operační řešení.“ popisuje Petr Diviš.

Kolorektální karcinom tak patří mezi diagnózy, u nichž má prevence mimořádný význam. Nejde jen o včasné odhalení nádoru, ale často také o možnost zabránit jeho vzniku. Pravidelný screening, pozornost k varovným příznakům a zdravější životní styl proto představují kombinaci, která může výrazně ovlivnit další vývoj nemoci i šanci na úspěšnou léčbu.

Tip 1: Méně barev, více elegance

Jedním z nejjednodušších triků, jak outfit okamžitě povýšit, je práce s barvami. Luxusně působí především neutrální odstíny jako bílá, krémová, béžová, šedá, tmavě modrá nebo klasická černá. Ještě větší efekt přinášejí takzvané monochromatické outfity, kdy kombinujete různé odstíny téže barvy. Takové spojení působí harmonicky, promyšleně a opticky dražším dojmem. Naopak příliš mnoho výrazných barev, kontrastů nebo potisků může celek zbytečně roztříštit. Pokud chcete barevně čistému outfitu dodat na zajímavosti, sáhněte raději po kvalitním doplňku nebo výraznější textuře materiálu než po křiklavých odstínech.

Tip 2: Zaměřte se na materiály a střih

Kvalitní materiál je od toho nekvalitního rozpoznatelný na první pohled. Bavlna, len, kašmír či třeba kvalitní viskóza působí přirozeně elegantněji a luxusněji než levné syntetické látky. Při nákupu proto vždy sledujte štítek se složením. A nemějte obavy, kvalitní látku můžete sehnat i za dostupnou cenu. Důležitou roli v celkovém vzhledu hraje také střih. I cenově dostupné oblečení může vypadat luxusně, pokud dobře sedí vaší postavě. Dejte si proto pozor na příliš dlouhé rukávy, nevhodnou délku kalhot nebo příliš oversize sako, které nesedí ani v pase, ani v ramenou. Drobnosti dokážou celkový dojem buď povznést, nebo úplně pokazit.

Tip 3: Luxus se skrývá v detailech

Největší rozdíl mezi běžným a elegantním outfitem s nádechem luxusu často nevytváří samotné oblečení, ale detaily. Upravené vlasy, pěstěné nehty, čistá obuv, vyžehlená košile a kvalitní doplňky dokážou proměnit celkový vzhled během několika vteřin. Nezastupitelnou roli hrají též šperky. „Luxusní dojem nevytváří velikost ani okázalost šperku, ale kvalita jeho provedení. Precizní zpracování a volba kvalitních materiálů jsou detaily, které možná nejsou vidět na první pohled, ale právě ony odlišují nadčasový šperk od krátkodobého trendu,“ říká Dominika Šťovíčková, spoluzakladatelka české šperkařské značky USHI, která se specializuje na výrobu originálních stříbrných šperků bez obsahu niklu. Aby si šperky ponechaly svůj třpyt a udržovaný vzhled celé roky, je dobré věnovat pozornost správné péči. „Pravidelně šperky otírejte měkkým hadříkem, skladujte nejlépe v suché šperkovnici a nasazujte je vždy až po aplikaci parfému, krémů nebo laku na vlasy,“ radí Dominika Šťovíčková.

Tip 4: Nepodceňujte péči o sebe ani o oblečení

Luxusní vzhled nevychází pouze z toho, co máte na sobě, ale také z toho, jak se o sebe a svůj šatník staráte. Oblečení by mělo být čisté, bez žmolků a dobře udržované. Stejně důležitá je péče o vlasy, pleť, nehty nebo chrup. Právě tyto zdánlivé drobnosti si okolí podvědomě spojuje s upraveností a elegancí. „Mnoho žen si myslí, že luxusní vzhled vyžaduje velké investice. Ve skutečnosti se tajemství skrývá v důslednosti a smyslu pro detail. Kvalitní šperk, který vydrží roky, dobře padnoucí oblečení a pečlivá péče o sebe vytvářejí silný dojem,“ vysvětluje Dominika Šťovíčková. Luxus tak není ani tak otázkou ceny, jako spíše schopnosti vybírat si kvalitní věci a nosit je s lehkostí a sebevědomím.

Hlavní festivalový den je určený široké veřejnosti. Návštěvníci se mohou těšit na desítky interaktivních stanovišť, vědecké experimenty, odborné přednášky, komentované prohlídky pracovišť Masarykovy univerzity i Science show pro děti. Hudební část programu nabídne vystoupení pro děti i dospělé – zahrají Kája a Bambuláček, Jana Kirschner, Lake Malawi, Poletíme?, Monkey Business a WALKING BAND – Ritmo Factory.

„Mendel festival dlouhodobě stavíme tak, aby si na své přišli děti, rodiče, fanoušci hudby i lidé, kteří se chtějí dozvědět něco nového ze světa vědy. Univerzitní kampus v Bohunicích nám dává skvělé zázemí pro program, který je hravý, srozumitelný a zároveň odborný. I letos chceme ukázat, že Mendelův odkaz není jen minulostí, ale živým tématem, které se dotýká současné vědy i běžného života,“ říká Jakub Carda, ředitel organizace Společně, která festival pořádá. 

Rodinný program s hrami a experimenty doplní nové interaktivní atrakce včetně lezecké stěny, motokár a dalších zážitkových stanovišť. Festival zároveň nabídne pohled do odborných pracovišť Masarykovy univerzity, konkrétně do CEITEC MU, Simulačního centra a Anatomického muzea Lékařské fakulty MU a nově také na pracoviště RECETOX Přírodovědecké fakulty MU.

„Gregor Johann Mendel je s Brnem i Masarykovou univerzitou pevně spjatý nejen historicky, ale především hodnotově. Jeho odkaz připomíná význam zvídavosti, trpělivosti a odvahy klást si nové otázky. Právě to jsou principy, na kterých stojí současná věda i vzdělávání. Jsme rádi, že univerzitní kampus je místem, kde se s nimi veřejnost setká otevřenou, srozumitelnou a atraktivní formou,“dodává Petr Suchý, prorektor Masarykovy univerzity pro internacionalizaci a vnější vztahy.

Přednášky se zaměří na klima, genetiku i překvapivé využití trusu

Odborné přednášky letos propojí téma klimatické změny s dalšími oblastmi současné vědy. Návštěvníci se dozvědí také něco o zpracování takzvaného zoo-uhlí, fungování borelií, poodhalí tajemství rysa ostrovida a medvědů na Slovensku nebo zjistí, jakou úlohu hraje umělá inteligence nejen v genetice. Závěr odborného programu bude patřit známým odborníkům Janu Konvalinkovi a Petru Smejkalovi, kteří shrnou aktuální výzvy vědy ve světě.

Novinkou letošního ročníku je Den trusu^[1]. Ten návštěvníkům přiblíží využití trusu exotických zvířat ze zoologických zahrad formou interaktivních aktivit, od kvízu přes poznávání trusu a mikroskopování až po klimatickou stezku.

Doprovodný program festivalu odstartuje v neděli 12. července v rodné obci Gregora Johanna Mendela Vražné, a to akcí Cesta hrášku. Originální nafukovací balon ve tvaru hrášku se vydá po místech spojených s Mendelovým odkazem a postupně zavítá na Mendlovo náměstí i do Univerzitního kampusu Bohunice. Ve čtvrtek 16. července se v Mendelově muzeu Masarykovy univerzity uskuteční zahájení nové expozice v Mendelově včelínu, kde bude hosty čekat také zážitková včelařská prohlídka, a pátek 17. července bude patřit Starobrnu s komentovanými prohlídkami pivovaru, večerním hudebním programem a speciálním festivalovým menu.

„Mendel festival patří k akcím, které výrazně posilují obraz Brna jako města vědy, vzdělávání a kultury. Připomíná osobnost světového významu, která je s naším městem neoddělitelně spojená, a zároveň nabízí program, který je otevřený rodinám, studentům i široké veřejnosti. Jsem ráda, že se v Brně k Mendelovu odkazu pravidelně vracíme,“ uvádí Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

Všechny akce Mendel festivalu 2026 jsou pro návštěvníky zdarma díky podpoře partnerů a institucí, které se podílejí na udržování odkazu Gregora Johanna Mendela a popularizaci vědy mezi širokou veřejností.

Další informace a podrobnosti o programu festivalu budou dostupné na webu https://www.mendelje.cz nebo na sociálních sítích.

^[1] Projekt Ekologicky akceptovateľné spracovanie trusu exotických zvierat zoologických záhrad (NFP403201DSQ4) je financovaný z programu přeshraniční spolupráce Interreg Slovensko – Česko 2021–2027. Více informací je dostupných na https://www.sk-cz.eu/.

Kolagen mizí a pleť stárne rychleji než dříve

Mnoho žen si v období přechodu všimne, že se kvalita jejich pleti začíná měnit doslova před očima. Pokožka je najednou sušší, objevují se hlubší vrásky a tvář ztrácí svou přirozenou pevnost. Hlavním důvodem je pokles hladiny hormonu estrogenu, který významně ovlivňuje tvorbu kolagenu a schopnost kůže zadržovat vodu. Odborné studie uvádějí, že v období po menopauze dochází ke každoročnímu úbytku až 2 % kolagenu v pokožce. Výsledkem je ztenčení kůže a zhoršení její elasticity. „Pokles estrogenu se neprojevuje pouze na reprodukčním systému, hormon významně ovlivňuje například i tvorbu kolagenu. Proto právě v období přechodu a po menopauze ženy pozorují výraznější a rychlejší změny v kvalitě pleti,“ vysvětluje renomovaný sexuolog a gynekolog MUDr. Pavel Turčan, Ph.D., jenž mimo jiné působí na pozici odborného ženského lékaře a sexuologa v poradně společnosti Vegall Pharma. Co s tím? Pomoci může dostatečný příjem bílkovin, vitaminu C, omega-3 mastných kyselin a důsledná ochrana pokožky před slunečním zářením. To totiž proniká do hlubokých vrstev kůže, kde ničí kolagenová vlákna, čímž způsobuje předčasné stárnutí pleti. UV paprsky navíc nerovnoměrně stimulují tvorbu melaninu, což může vést ke vzniku tmavých skvrn, které se hůře odstraňují.

Vlasy řídnou a ztrácejí lesk. Na vině nejsou jen roky

Mezi nejméně diskutované, avšak současně nejčastější potíže v období přechodu patří řídnutí vlasů. Hormonální změny totiž ovlivňují růstový cyklus vlasů a mohou způsobit, že rostou pomaleji, jsou jemnější a více padají. Současně řídne množství vlasových folikulů a může docházet až k alopecii ženského typu. Situaci přitom zhoršují i přísné diety, k nimž se ženy v tomto období někdy uchylují, protože v důsledku hormonální nerovnováhy začnou přibírat na váze. Kvůli tomu je může trápit nedostatek bílkovin, nízká hladina železa nebo vitaminu D. Ženy si mnohdy myslí, že se jedná o přirozený důsledek stárnutí, který neovlivní. Ve skutečnosti mohou vhodnou úpravou jídelníčku a životního stylu kvalitu vlasů významně podpořit. Odborníci doporučují zaměřit se na dostatečný příjem kvalitních bílkovin, luštěnin, ryb, vajec nebo ořechů. Důležitou roli hraje i pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu a omezení chronického stresu, jenž může potíže ještě prohlubovat.

Nehty prozradí více, než si myslíte

Dalším běžným problémem žen po padesátce bývají lámavé, třepící se nebo pomalu rostoucí nehty. Někdy se na povrchu tvoří nevzhledné rýhy a nehty mohou být tenčí. Hormonální změny totiž ovlivňují schopnost tkání regenerovat a zadržovat vodu, oslabují tvorbu keratinu a prokrvení nehtového lůžka, což se na kvalitě nehtů projeví poměrně rychle. Svou roli mohou hrát také nedostatky některých živin, zejména zinku, biotinu, selenu nebo železa. Pokud jsou nehty dlouhodobě křehké, vyplatí se zaměřit pozornost na celkový zdravotní stav. Pomoci může pestrá strava bohatá na zeleninu, ovoce, celozrnné produkty a kvalitní zdroje bílkovin. Z péče neuškodí používání výživných olejů a udržování nehtů spíše v kratší délce. Důležitá je rovněž dostatečná hydratace, protože nedostatek tekutin se na vzhledu nehtů podepisuje mnohem výrazněji, než si většina žen uvědomuje.

Krása začíná uvnitř. Správná výživa je v menopauze důležitější než kdy dříve

Přestože kosmetický průmysl nabízí nespočet přípravků slibujících zázraky, základy krásy se stále ukrývají uvnitř organismu. Období menopauzy klade na ženské tělo nové nároky a potřeba některých živin se může měnit. Pozornost si zaslouží zejména vitamin D, omega-3 mastné kyseliny, antioxidanty nebo látky s obsahem fytoestrogenů. „Ženy často hledají rychlé kosmetické řešení, ale stav pokožky, vlasů a nehtů je primárně odrazem celkového fungování organismu. V období přechodu je proto důležité zaměřit se na dostatek živin, pravidelný pohyb a kvalitní spánek,“ doporučuje MUDr. Pavel Turčan s tím, že ženy mohou sáhnout také po přírodních preparátech určených přímo pro období přechodu, například Sarapis Plus. Ten obsahuje včelí mateří kašičku, fermentovaný pyl, zinek, biotin, šalvěj, železo nebo vitamin K2. Právě včelí mateří kašička, někdy označovaná jako elixír mládí, představuje bohatý zdroj vitaminů, aminokyselin a antioxidantů, které pomáhají udržovat vitalitu, zdravější vzhled pleti, pevnější nehty a kvalitnější vlasy.

Prahu nově pokrývají aktualizované letecké snímky, na kterých lze sledovat proměnu města i postup celé řady významných stavebních projektů. Dobře patrná je například stavba Dvoreckého mostu, nového propojení mezi Smíchovem a Podolím určeného především pro MHD, cyklisty a pěší.

Zachycena je také modernizace železničního nádraží Bubny, z něhož se má stát významný dopravní uzel napojený na budoucí železniční spojení centra Prahy s letištěm. Na snímcích je vidět i pokračující rozvoj Smíchov City, jedné z největších současných proměn brownfieldu v Praze, která na místě bývalého nákladového nádraží postupně vytváří novou čtvrť s byty, kancelářemi, službami i veřejným prostorem.

Autorem leteckých snímků je brněnská společnost TopGis, která danou část republiky nasnímala v dosud nejdetailnějším rozlišení 10 centimetrů na pixel. „TopGis se snímkování a výrobě ortofotomap České republiky věnuje již od roku 2014. Nejnovější letecké snímky jsou po zpracování zveřejňovány na volně dostupném webu Chytremapy.cz, kde návštěvníci najdou také devět dalších starších kompletních sad leteckých snímků včetně historické ortofotomapy z roku 1950,“ dodává Drahomíra Zedníčková.

Časosběrná srovnání vybraných lokalit naleznete na tomto odkazu.

Nejnovější letecké snímky České republiky jsou vám k dispozici na webu Chytremapy.cz.